Televizní program na tento týden - Ináritu, Garbo i Hepburnová

Vedle Pedra Almodóvara je mladý mexický režisér Alejandro González Iñárritu další velkou hvězdou španělsky mluveného filmu. Svým snímkem Amores Perros, kterým v roce 2000 zaujal kritiku i diváckou veřejnost ve filmových klubech po celém světě, se doslova vyloupnul ze stínu Mexico City a stal se miláčkem fanoušků nezávislého filmu. Další z jeho nejznámějších filmů, 21 gramů (2003), příběh o tom, kolik váží lidský život, jej již naplno zařadil mezi leadery světové kinematografie. Svérázný styl režiséra, plný syrovosti, drog, násilí, ale i vnitřní něhy a nevyslovitelného životního tajemství, bezprostředně rezonuje s oblíbenou tarantinovsko-rodriguezovskou zběsilostí a hravostí, a tak není divu, že se podobně jako zmínění filmaři i on stal modlou především mladého publika, kterému podobné generační výpovědi sednou jako ušité na míru.

Amores Perros se u nás i v zahraničí překládá jako „Láska je kurva“ a tento název vlastně i podává poměrně precizní vyjádření tématu snímku. Iňárittu užívá oblíbeného principu propletených osobních příběhů, které dobře známe z Tarantinova Pulp Fiction nebo z Magnolie P. T. Andersona, aby ukázal nekonečnost podob lásky, její nezbytnost i destruktivnost, krásu i faleš. Poměrně ohrané téma zpracovává režisér s mexickou drsností, na pozadí ilegálních psích soubojů, drogového podzemí, krádeží a drsného života v Mexico City. Celým filmem je prodchnuto mlhavé opojení, které diváky strhne a semele svou autenticitou a nemilosrdností, aby je poté k závěru nechalo projít bezmála mystickým očistcem, katarzí, jak se patří.

Nezávislý hit, který získal mnohá filmařská ocenění, jako např. Velkou cenu sekce Týden kritiky na MFF v Cannes, nominaci na Oscara či Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, Amores Perros Alejandra Gonzaleze Iñáritty, si pro své diváky připravila ČT2 na čtvrtek 3. 8. na 22. 05 hod.

Terence Younga není třeba představovat obdivovatelům Jamese Bonda. Byl to právě on, kdo režíroval v šedesátých letech klasické kousky bondovské série, jako je Dr. No, Srdečné pozdravy z Ruska či Thunderball. U nás mnohem méně známý snímek Čekej do tmy pochází ze stejné doby jako dobrodružné akční příběhy se Seanem Connerym v hlavní roli a svým napětím si s peripetiemi tajného agenta jejího veličenstva rozhodně nezadá. Tím však podobnost končí.

Slavný americký thriller si za své téma zvolil mnohem civilnější prostředí a zaměřil se na hranice lidských smyslů. Slepá Susy si ještě nezvykla na svůj handicap a už se musí vypořádat s tajemnými událostmi, které se kolem ní začínají rojit: její manžel se díky náhodě stane držitelem podivné hrající panenky, po které bůhvíproč kdosi touží s takovou vášní, že je ochoten použít i ozbrojené síly. Psychopatický vrah Roat se tak vynořuje ze tmy Susiné slepoty; a hrůza, kterou zosobňuje, nabývá v temnotách lidské psychiky ještě děsivějších rozměrů. Mrazivá atmosféra snímku je mnohem bližší Hitchcockovým thrillerům než dřívější Youngově bondovské tvorbě, a rozhodně nestaví na dobrodružných schématech. Znalce Flemingových paperbacků tak možná překvapí hrůzostrašnější a psychologičtější ladění snímku, které vrcholí závěrečnou konfrontací hlavních postav.

Snímek Čekej do tmy s podmanivou Audrey Hepburnovou (Snídaně u Tiffanyho, My Fair Lady) v hlavní roli uvede ČT2 v sobotu 5. 8. v 17. 30.

Z docela jiného soudku než oba předešlé snímky je předválečná Ninočka amerického režiséra německého původu, Ernsta Lubitsche. Romantická komedie z roku 1939 vznikla v jednom z nejslavnějších období zaoceánské kinematografie, kdy během jediného roku spatřily světlo světa filmy jako Čaroděj ze země Oz, westernová klasika Přepadení, romantické historické plátno Jih proti severu nebo kontroverzní Pan Smith přichází.

Lubitschův styl se dnes oceňuje především pro jeho pozornost k předkamerové realitě, k citlivému vedení herců, kteří jím nebyli tlačeni k přehrávání a až divadelní gestikulaci, jak tomu bylo běžné např. v českém prvorepublikovém filmu. „Lubitsch touch“ je zárukou kvalitní komedie, často s politickými přesahy, jež dokáže na většinou velmi banálním příběhu vystavět dobře zvládnutý filmový tvar, který v hollywoodské produkci představuje ukázku toho nejlepšího z komerčního filmu.

Ninočka je lovestory o sovětské komunistce, kterou Evropa dočista změní, když zde narazí na muže svých snů, který ji zavede do vyšší společnosti a ukáže jí, co je to ten skutečný Západ. Poněkud naivní a politicky velmi povrchně rozpracované téma střetu Východu a Západu je nahozeno lehce, s důrazem na milostnou zápletku a komediální charakter snímku. V hlavní roli září hvězda předválečného filmu, Greta Garbo, partnerem jí je pak prvotřídní lev salónů, Melvyn Douglas. Snímek byl z pochopitelných důvodů v Sovětském svazu zakázán, zato na Západě si vysloužil uznání a dodnes je asi nejznámějším z dlouhé řady režisérových hitů.

Lubitschovu Ninočku připravila ČT2 na neděli 6. 8. na 17. 25 hodin.

Tříčlenná americko-česko-slovinská kapela The Riverside Blues Band patří bezesporu mezi to nejzajímavější z mezinárodních bluesových kapel, které je možné vidět i u nás. Právě na brněnské Staré pekárně zavládl před kamerami České televize perkusionista a světobežník s indiánskou krví, Steve Wilkinson, barevná a vytříbená kytarová hra Slovince Paula Daddy Batto a kontrabasista Jan Císař se svojí pečlivou rytmikou. Klubová spontaneita je jednou ze základních vlastností blues a návštěvníci Staré pekárny si na její nedostatek rozhodně stěžovat nemůžou. The Riverside Blues Band je tak nejen příjemné noční osvěžení, ale především strhující hudební zážitek.

Hudební pozvánka na Blues ze Staré pekárny, které uvede ČT1 ve čtvrtek 3. 8. ve 23. 10 uzavírá přehlídku velkých hitů prvního srpnového týdne.

Foto: Česká televize