Tipy na deskové hry pro dlouhé zimní večery

Velmi populární jsou i karetní hry s postavami, které se mohou vyvíjet v čase a bojují proti ostatním na základě jejich rolí. Tyto hry jsou už zpravidla složitější na vysvětlení a jejich herní doba se zpravidla pohybuje kolem hodiny. V podstatě železným pravidlem je to, že pokud jsou mezi hráči páry, ti se budou mydlit mezi sebou hlava nehlava, a to i tehdy, pokud by měli hrát spolu. Obvykle to jsou dámy, které to prostě musí svému mužskému protějšku pořádně natřít. Doporučuji to tak hrát i se "single" hráči, jinak to bude obvykle přestřelka v rámci "rodiny".

 

 

 

Naprostou klasikou tohoto žánru je Bang! Jde o hru z Divokého západu se 4 různými rolemi. Ve hře je šerif, zástupce šerifa (vice), bandité a velmi nevděčná postava odpadlíka. Zatímco vysvětlit úlohu postav je jednoduché, další mechanismy hry mohou být zpočátku trochu komplikovanější. Šerif a jeho zástupci mají stejnou úlohu, přežít a pozabíjet všechny ostatní. Bandité chtějí zabít šerifa. Také jednoduché. Totéž musí udělat i odpadlík, jenže ten je obvykle sám a musí zajistit, aby to byl on, kdo zůstane se šerifem poslední ve hře. Nemůže ho tedy zabít dříve. V prvních fázích hry tak obvykle šerifa chrání, aby mu vydržel a ke konci si ho připravuje na blízkou smrt.

 

 

Hra je zajímavější ještě tím, že se neví, kdo je kdo, jedinou výjimkou je šerif. Ve hře se tak dá blafovat, když hrajete proti tomu, se kterým jste v týmu (časem se ale prozradíte). Potud je hra jednoduchá, jenže zbytek dokáže být složitější. Vedle své role máte ještě postavu, která má nějaké speciální schopnosti (třeba může střílet víckrát) a rozdílný počet životů (kolikrát může být postřelena). 

 

To, na koho můžete střílet, a kdo může střílet na vás (nebo hrát jiné akční karty), ovlivňují modré karty zbraní a koní. Máte tu další karty pro samotné střílení, obranu, karty na to, abyste si mohli vzít kartu od protihráče nebo mu nějakou zrušit a takto se to začíná nabalovat. Základní hru je přesto možné za chvíli pochopit a po dvou třech hrách to začne skoro každého bavit. Tvůrci hry se nicméně ze slavného jména snaží vytřískat co nejvíce a přidávají další a další rozšíření hry.

 

 

 

A zde se to začíná komplikovat. Nové postavy, nové typy karet, nové herní mechanismy, které už tak středně složitou hru komplikují. Pokud tak s Bangem začínáte, určitě nejprve hrajte jen základní hru. Rozšíření Město duchů je docela fajn, alespoň jeho část Dodge City, která přidává zelené karty (hratelné až po jednom kole). High Noon mi už např. k srdci moc nepřirostl (každé kolo se mění nějaký jiný herní mechanismus). Rozšíření je více, ale ty jsou spíše pro nadšence a v rámci kolektivů, kde nejsou Bangoví puritáni, to bude ostatní spíše otravovat.

 

 

 

 

Hra Samurajský meč je u nás poměrně neznámá, nicméně pokud máte rádi Bang!, i prostředí japonských bojovníků vás patrně zaujme. Ostatně i autor hry je tentýž. Není to však úplná kopie, která by byla jen zasazena do jiného prostředí. Máme zde šóguna (obdoba šerifa), samuraje aneb pomocníky šóguna (obdoba vice), jsou zde ninjové, kteří mají zabít šóguna (obdoba banditů) a nakonec je tu ronin. I když by se dal považovat za obdobu odpadlíka, jde v podstatě o postavu, která s nikým a proti nikomu nehraje. Prostě chce vyhrát.

 

 

Roli výherních bodů zde zaujímá "čest" (květinka). Čím více jste čestní, tím víc vyhráváte. Cílem hry je tak mít pokud možno co nejvíce žetónků cti. Proti Bangu je zde rozdíl v tom, že zde máte v podstatě dvě formy životů. Jednak to jsou cti (květinky), jednak srdíčka. Pokud dostanete zásah, ubírají se vám srdíčka a dostanete-li se na nulu, ten, kdo vás dorazil, od vás získá žeton cti. Hra končí v momentě, kdy jakýkoli z hráčů nemá žádnou čest. Poté se sečtou cti v rámci týmů a nejlepší tým vyhrává.

 

Tohle hru zároveň krásně ozvláštňuje a především komplikuje analýzu toho, kdo je vlastně kdo. I když i Bang je v zásadě kolektivní (můžete vyhrát, přestože jste mrtví, stačí když vyhraje vaše skupina), zde je to ještě více kolektivní. Proto jsou časté situace, kdy někdo zabije někoho v rámci svého týmu. Je totiž lepší, když si např. ninja zabije svého dalšího ninju v týmu, neboť tím získá jeho čest a udrží ji ve svém týmu (je totiž velmi pravděpodobné, že pokud by to neudělal, hodně rychle by to učinil třeba samuraj a čest by putovala jinam).

 

Dalším rozdílem proti Bangu je to, že na začátku svého kola si každý hráč dobírá srdíčka do plna. V rámci kola tak sice lze zemřít a přijít o čest, ale v dalším kole se opět hraje. Nestává se tak, že by byla polovina hráčů mrtvá a nudila se, protože každý je pořád součástí hry, byť v případě smrti omezeně. Rozdílný je i útok. Útočí se přímo zbraní, takže na kartě máte sílu útoku i vzdálenost, na kterou lze útočit. Zásadním problémem hry je tak jen to, že se v ČR v podstatě nedá sehnat, budete muset vyrazit spíše do zahraničí, nebo ji koupit např. na Amazonu, eBay a podobně.