Tipy na deskové hry pro dlouhé zimní večery

Dále tu máme hry, v kterých je nutno především přemýšlet. To sice do jisté míry musíte dělat u všech her, ale v této kapitole se podíváme především na ty, ve kterých musíte velmi vhodně popisovat slova nebo objekty tak, aby vám ostatní rozuměli a uhodli to, co máte na mysli. Jenže pozor, důležité je, abyste přitom vysvětlovali správně dle pravidel. U těchto her se krásně ukážou rozdíly mezi zájmy jiných lidí. To, co bude naprosto jasný popis pro ajťáka, nemusí být vůbec jasné pro učitele češtiny a naopak.

 

 

 

Aktivity jsou naprostou klasikou, která rozhodně pobaví a dokonce je možné ji hrát i ve třech lidech, nicméně tuto verzi zatím přeskočíme. V té běžné musí být minimálně dva týmy, každý minimálně o dvou lidech. Jeden z nich popisuje slovo nebo slovní spojení, ostatní v rámci týmu hádají. Je zde pantomima, kreslení nebo slovní popis. Na základě toho, na jaké barvě políčka na hracím plánu stojí, musí popisovat uvedené slovo na kartičce daným stylem. Ta tedy současně i říká, jak se má toto slovo popisovat.

 

 

A zde začíná ta pravá legrace. Někteří lidé neumí moc dobře kreslit, někdy je problém najít vhodná slova tak, abyste nepoužili žádné slovo, které obsahuje kořen slova hledaného a podobně. Na hádání je pochopitelně časový limit (přesýpací hodiny jsou v balení). Pokud to tým uhádne, na hracím plánu se posune o daný počet bodů na kartě (ty by měly vyjadřovat složitost).

 

Někdy jsou zde slova "pro všechny". V takovém případě člověk popisuje slovo pro všechny hráče, tedy nejen pro svůj tým, ale i pro ostatní. V případě uhodnutí se body dělí mezi vysvětlující tým i ten, který uhodl (ideální je, když to uhádne někdo z vysvětlujícího týmu). Podobně se hraje i verze hry pro tři. Jeden popisuje, další dva hádají. Body se pak rozdělí mezi popisujícího hráče a hráče, který uhodl. Cílem popisujícího tedy je, aby mu to někdo uhodl, jinak nezíská body. Stinnou stránkou je, že některý z protihráčů je dostane taky.

 

Slov a spojení je zde hodně, takže i když Aktivity hrajete velmi často, bude trvat dost dlouho, než opětovně narazíte na totéž slovo, které jste už někdy popisovali. Hra je to zábavná, má však jednu vadu. Těžko říci, kdo dělal českou mutaci, ale neodvedl ani trochu dobrou práci. Mnoho slovních spojení vůbec není "českých", jde mnohdy o doslovné překlady z angličtiny a některá spojení působí jak prohnaná hloupě přes Google Translator a hlavně... v češtině nedávají smysl. Existují i jiné variace Aktivit např. pro děti, ale s těmi nemám zkušenost.

 

 

 

 

Další legendární hrou je Dixit. Opět půjde o popisování obrázků, ale ani tentokrát to nebude úplně jednoduché. "Popisovat" se budou surrealistické obrázky, které trochu připomínají díla Salvadora Dalího. Obrázky tedy nemusí vždy dávat úplně smysl a právě to jim propůjčuje mnoho nejrůznějších významů. A nyní je velkou otázkou, co v tom obraze vlastně vidíte vy a jak vaši myšlenku předáte svým protihráčům.

 

 

Vašim úkolem je vybrat jednu ze 6 vašich karet, tu popsat a položit obráceně na stůl. Na základě vašeho popisu i ostatní protihráči vyberou svou kartu, která by vašemu popisu co nejvíce odpovídala a také ji položí na stůl. Poté se všechny karty otočí a hráči hádají, která byla vaše karta, kterou jste popisovali. Vtip je v tom, že váš popis obrázku (může jít o slovo, větu, zvuk,...) musí být dostatečně smysluplný tak, aby ho uhodl alespoň jeden hráč, ale na druhou stranu nesmí být tak očividný, aby jej uhodli úplně všichni. V takovém případě by získali body všichni protihráči kromě vás.

 

Pokud je vše v pořádku a někdo (ale ne všichni) uhodl váš obrázek, dostanete body. Totéž se týká těch, kteří uhodli váš obrázek. A aby to bylo ještě zajímavější, pokud se hlasovalo pro obrázek někoho jiného, i jeho "autor" dostane bod, protože dokázal svou kartou zmást ostatní. Dixit je tak dost zajímavou hrou, vyžaduje hodně přemýšlení o tom, jak výraznou nápovědu poskytnout. Někdy lze spoléhat např. i na to, že víte o někom, se kterým jste něco zažili, a že se na nápovědu určitě chytne.

 

 

 

 

Hra Krycí jména je jedna z mála her, která pochází z českých luhů a hájů. Ve hře proti sobě bojují dva týmy, modrý a červený a jako i u předchozích her, také zde je potřeba opravdu správně napovídat. Náročnost hry zvyšuje to, že vaše nápověda musí být dostatečně dobrá pro uhodnutí vlastních slov, ale zase by neměla vést ke slovům protihráčů. Což je někdy docela legrace, když jsou ve hře dvě podobná slova a vaše je jen jedno.

 

 

Na stůl se totiž rozloží 25 různých slov a zástupci obou týmů dostanou "mapku", která barvičkami ukazuje rozdělení slov jednotlivým týmům. Cílem tohoto zástupce je napovědět jediným slovem ostatním členům týmu, která slova mají uhodnout. Zejména v úvodních částech hry se dá jedním slovem napovědět na více slov, napovídá se totiž také číslem, na kolik slov vlastně platí daná nápověda. Např. u jedné z posledních her si pamatuji skvělou nápovědu "lvové, 3". Naprosto netypické slovo, které člověk zná asi jen ze slavné Nerudovy básně. Krásně to ale vedlo k "cirkusu", "básníkovi" a "Praze" (kde bydlel). Nejzábavnější bylo, že z hádajícího týmu tuto báseň neznal nikdo a z druhého týmu všichni. Asi zrovna chyběli na hodině češtiny :-)

 

 

 

Výzvou pro hráče je ale mít zmapovaná nejen vlastní slova, ale také slova soupeře, neboť je třeba dávat pozor na to, aby se poskytnutá nápověda pokud možno nedala vztáhnout na soupeřova slova. Což se, věřte mi, děje dost často. Pokud vaši spoluhráči špatně označí kartu protihráče, tomu tak dáváte bod zdarma. Hra pochopitelně obsahuje ještě několik dalších pravidel. Např. je ve hře zakázaná karta, která v případě nesprávného uhodnutí znamená okamžitý konec týmu. Hra trvá středně dlouho, obvykle kolem tři čtvrtě hodinky.