Tipy pro zdravý spánek

Podle zkušeností lidé, kteří trpí nespavostí, spí daleko více a daleko hlubším spánkem, než jsou ochotni si přiznat. V mnoha případech neoddělitelně začlenili do své psychiky poselství, že by měli dostávat určitou dávku spánku denně a že když jim tolik spánku není dopřáno, přinese to v příštím dnu nejrůznější zhoubné následky - budou unavení, neschopní jasně myslet a tak dále. Toto poselství se mohlo zrodit díky příliš pečujícímu rodiči, plném obav nebo také díky rodičům, kteří chtěli naprogramovat své dítě podle svého vlastního spánkového režimu tak, aby je nebudilo.

Touto frází budil televizní Bob králíka Bobka. Také někteří lidé mívají problémy s tím, že se nemohou probudit a vystartovat do nového dne. Zůstat v posteli a spát se zdá o tolik lákavější. Ale když už se jednou proberou a rozhýbou, den jim připadá v pořádku. Může to být důsledkem toho, že se pořádně nevyspali nebo toho, že je dočasně ovládla pesimistická nálada.

Tuto větu jsme neměli v dětství rádi my a nemají ji rády ani naše děti. Vědí totiž docela jistě, že se jim spát nechce. Nechce se jim spát ani po ránu, kdy bychom si tak rádi přispali.

S věkem se náš vztah k spánku mění. Odborníci se ale nemohou dohodnout, jak dlouho bychom tedy měli spát. Americký lékař Paul Neimark tvrdí, že tři hodiny spánku musí denně každému stačit. Každá minuta navíc je zbytečná ztráta času a luxus. Jen prý musíme včas objevit ten pravý okamžik, kdy je tělo zralé pro ulehnutí. Je to tehdy, když je naše tělesná teplota na nejnižším bodu. Krátké zdřímnutí v pravý čas nám ušetří čas promarněný v peřinách.

Pokud se chcete řídit radami doktora Neimarka, musíte si po několik týdnů měřit a zapisovat teplotu a ve chvíli, kdy pravidelně bývá nejnižší, uléhat ke spánku. Má to ale zádrhel. Těžko asi budete šéfovi vysvětlovat, že je efektivní, když odejdete domů spát uprostřed pracovní doby.

Pensylvánská lékařka zjistila, že skoro každý naspí o hodinu až o hodinu a půl denně méně, než by tělo potřebovalo. Měli bychom pokorně poslechnout rady svých rodičů a spát nejméně osm hodin, raději déle. Podle výzkumů je nedostatek spánku příčinou nejvážnějších současných zdravotních problémů. Příznaky možná sami znáte: špatná nálada, snížená schopnost koncentrace, nechuť k práci, k životu.

Stejně jako nedostatek spánku škodí i přílišné vyspávání. Většinu dospělých bychom prý našli v posteli už večer před jedenáctou. K dobrému pocitu jim stačí něco mezi sedmi a devíti hodinami klidného spánku. Lidé tělesně pracující spí daleko méně než ti, co především zaměstnávají mozek. Duševně pracující ve spánku déle zpracovávají denní zážitky a do potřebného hlubokého spánku upadají až kolem šesté hodiny ranní. Chodí tedy spát později, protože se jim večer lépe pracuje, ale zase po ránu si rádi přispí.

Na druhém konci spektra než jsou ti, kteří „nemohou spát”, se nacházejí lidé, kteří usínají až příliš snadno a užívají spánek jako útočiště před životem (nezapomeňte, že dlouhým poleháváním klesá tlak).

Hodina před půlnocí je vydatnější než dvě hodiny spánku po půlnoci? Američtí lékaři zjistili, že se toto nezakládá na pravdě. Myslete si o tom, co chcete, ale nezapomínejte na to, že večerní propírání pracovních nebo rodinných problémů nejenže nic nevyřeší, ale naopak vám přinese divoké sny a ubere sílu. Chcete-li vědět, k jakému druhu spáčů patříte, zapomeňte si občas nařídit budík. Když se sami od sebe probudíte, je to v pořádku.

Radujte se! Patříte k té šťastné menšině lidí, jako byli Einstein, Steinmetz a Edison, kteří nepotřebovali osm hodin spánku denně. Myslete na to, co všechno můžete v těch hodinách, které jste neprospali, dokázat!

Titulní foto: Ron Chapple