Transurfing - lze si osud vybrat jako zboží v supermarketu?

Buďte pány svého osudu

Tento článek představuje výběr poněkud netradičních myšlenek z prvního dílu knihy, které můžete ve svém životě ihned aplikovat. Jakožto autora tohoto článku mě zaujaly natolik, že je předkládám s minimem vlastních komentářů, spíše jako souhrn myšlenek, na něž si sám čtenář utvoří názor. Vyzkoušejte sami, jestli transurfing funguje...

Nemusíme složitě dobývat to, co si z hlouby srdce přejeme. Můžeme jít a prostě si to vzít. V nové trilogii „Ovlivňování reality“ (v nakladatelství Eugenika vyšly dosud první dva díly) to alespoň tvrdí ruský autor Vadim Zéland. „Transurfing představuje metodu, která člověku umožňuje, aby si osud vybíral, takřka jako zboží v supermarktetu.“ (s. 17) Je to myšlenka kontroverzní, ale stojí za zamyšlení....

Příčiny neúspěchu

Zdánlivé maličkosti, které způsobují, že se nám nedaří tak, jak bychom si představovali, jsou podle Zélanda tyto:

• Přání mít a nadměrná důležitost
• Nespokojenost
• Snaha o dokonalost
• Odsuzování
• Pocit viny
• Nadřazenost a méněcennost
• Idealizace

Když pochopíme princip jejich fungování, mohou se v našem životě začít dít zázraky. Zní to až podezřele jednoduše, ale probereme si to na příkladech, které autor v knize uvádí.

Když si přejete moc, docílíte pravý opak

Představte si, jak stojíte uprostřed slavnostní audience. Všichni kolem vás působí klidně, kultivovaně a vy začnete prudce šermovat rukama, divoce pobíhat a nahlas křičet, že nechcete, aby vás každou chvíli odvedli pryč. Co se asi stane? Jedno z kouzel transurfingu spočívá ve snížení důležitosti našeho přání. Ne šermovat rukama ještě víc, ale prostě se uklidnit a přestat na tom, aby nás z audience odvedli, lpět.

To, co přijmete, zmizí

Pokud jste s čímkoliv nespokojeni, má to nad vámi moc. Přemýšlíte o tom, trápíte se a vyzařujete energii na frekvenci té dráhy života, kde se předmět vašeho trápení vyskytuje v nadbytku. Prostě ho všude potkáváte. Zkuste situaci přijmout. Ne se jí vyhýbat.

Jen uznat právo na její existenci a už na ni dál nemyslet. Nechte se překvapit, co se stane, když se vzdáte kontroly. Nebude to nakonec tak, že nad svým životem získáte kontrolu větší ?:-)

Nejde o to se měnit, ale prostě si

vybrat

.

V tom se transurfing podstatně liší od většiny známých metod dosahování cílů.

• „Nevěřte nikomu, kdo vám říká, že nejste dokonalí. Kdo může vědět, jací máte být?“ ptá se Zéland v úvodu knihy (s.10).

Představte si, že se vyloďujete na ostrově s divochy. Máte takřka nekonečné množství variant, do jaké role sami sebe postavíte. Můžete začít proti přesile bojovat, můžete poníženě škemrat o odpuštění. Můžete také vztyčit prst, vystupovat jako vládce a tím si zachránit život. Nejde o to měnit, ale prostě si vybrat.

Realita podle transurfingu disponuje nekonečnou mnohotvárností forem. Nemáme právo cokoliv odsuzovat nebo, jak už bylo řečeno, měnit. Svůj život si můžeme představit jako pohyb v obrovské, rozlehlé obrazárně. Nelíbí se nám nějaký obraz? Přeci nebudeme odsuzovat jeho autora nebo brečet, že bychom chtěli lepší. Proč jednoduše nevejít do místnosti, kde se nachází obrazy, po kterých naše duše odjakživa touží?

Zřekněte se pocitu viny

Na energetické úrovni vyvolává pocit viny nerovnováhu, která se v hmotném světě projeví ve formě trestu. Proto se stává, že se slušní lidé občas topí v problémech a drzí, kteří překračují mnohdy i zákon, dojdou beztrestně úspěchu.

• Neciťte se nikdy vinnými. Pokud uděláte něco špatného, proste za odpuštění, odpykejte si trest, dejte věci do pořádku. Ale neneste si svou vinu – pak totiž rezonujete s těmi úseky reality, kde se štěstí a úspěchu pravděpodobně nikdy nedočkáte.

Před nikým se neponižuj, nad nikoho se nepovyšuj

Tuto radu si mnozí z nás pamatují z pohádky Mrazík. Transurfing říká, že za jakékoliv vychýlení z rovnováhy platíme nějakou nepříjemností. Osud nás klepne přes prsty a donutí nás změnit naše chování a postoj.

Chceme-li mít s druhými harmonické a láskyplné vztahy, přistupujme k nim s úctou a naprosto rovnocenně. Z energetického hlediska nehraje plus nebo minus roli. Podřízenost je jen nadřazenost v přestrojení. Obojí je projevem ega a svému protějšku tím říkáme: „Jsem důležitější než ty,“ resp. „Svým mindrákům dávám přednost před vyrovnaným vztahem k tobě.“

Příkladem nevyváženosti v přístupu ke svému okolí může být žena, která si idealizuje svého manžela jako toho nejlepšího člověka na světě. Čím pevněji se ve svých myšlenkách utvrzuje, tím větší pohromu na sebe přivolává. Z pana pravého se vyklube syčák.

• A ještě něco: druzí od nás odcházejí, když cítí naši snahu si je k sobě připoutat. Vzdejte se touhy vlastnit, chovejte se lhostejně a uvidíte, co se začne dít…

Transurfing a etika

Mnohé napadne otázka, jestli je to všechno etické. Zéland se touto otázkou příliš nezabývá. Avšak podle něj umožňuje transurfing vybrat si realitu, aniž přitom zasahujeme do zájmů jiných osob. Nic světu nevnucujeme, nic si nevymáháme, pouze připustíme a dovolíme okolnostem, aby se samy uskutečnily.

Chcete vědět víc? To nejlepší z druhé Zélandovy knihy již brzy v článku „Jak si naklonit osud na svoji stranu“.

Použitá literatura:

Zeland Vadim (2005): Ovlivňování reality. Prostor Variant. Bratislava: Eugenika.

Titulní foto: Dreamstime.