Vegetariánství ano či ne?

Kdo je to vegetarián

Být vegetariánem v České republice se stává rok od roku jednodušším, ovšem stále nejde zdaleka o jednoduchou věc. Tito jedinci bývají často pomyslně vyobcováni z mnohých restauračních zařízení, a to proto, že česká tradiční kuchyně vegetariánským stravovacím návykům příliš nevyhovuje. Pro většinu Čechů není jídlo bez masa jídlem plnohodnotným, a když už to maso není na talíři přítomno osobně, zelí bylo jistě podušeno na nešizeném sádle. Smažený sýr, bavorské vdolečky, pizza se žampiony, buchtičky se šodó nebo řecký salát jsou sice jídla bezmasá, ale nejde o úplně vegetariánská jídla, a to v tom smyslu, že nejsou vyváženou a zdravou stravou, ale jen náhradou, řešením v nouzi, a také často obsahují želatinu. Vegetariánství neznamená jen přestat jíst maso, znamená to začít jinak uvažovat – a ne pouze o tom, co sníte a co ne. Jako téměř všechno – je to o chlup složitější, než se na první pohled zdá.

Nebojte se vegetariánství

Nemusíme se všichni stát vegetariány, bylo by však dobré nahlédnout na jejich životní styl a filosofii, a to proto, že se můžeme něčemu užitečnému přiučit. Zarytě tvrdit, že jde o extrémisty a nezodpovědné mamlasy, co si zahrávají s vlastním zdravím, je hloupost – vegetariánská strava může být stejně tak zdravá, jako strava obsahující maso, může být i nezdravá. Vstřícná ke zdraví člověka je především díky nízkému obsahu cholesterolu, živočišných bílkovin a saturovaných tuků, které jsou hlavní příčinou cévních a srdečních onemocnění, včetně infarktu. V jídelníčku vegetariána najdete také vysoký obsah polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku a antioxidantů, které čistí organismus, vitamínů C a E.

Bezmasý jídelníček poskytuje účinnou ochranu proti některým nemocím. Jedná se například o ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak, cévní mozkové příhody, problémy související s cévní aterosklerózou a onemocnění ledvin. Dále pak se u vegetariánů daleko méně vyskytuje cukrovka a obezita a je též prokázaný výrazně nižší výskyt některých typů nádorových onemocnění – rakoviny tlustého střeva a konečníku, u žen vegetariánek se méně objevuje rakovina prsu.

Kdo je to vegetarián?

Existuje sice mnoho variant vegetariánství, ale všechny se shodují v jednom základním a neměnném ustanovení: vegetarián je člověk, který se rozhodl vyloučit ze svého jídelníčku jakékoliv maso (včetně rybího a drůbežího) a výrobky z něj získávané (sádlo, želatina). Vegetarián jí živočišné produkty, kterými jsou všechny mléčné výrobky nebo vajíčka, tedy potraviny, kvůli kterým nemuselo zvíře zemřít.

Vegetariáni se vedle odlišných stravovacích návyků vyznačují také tím, že se většinou snaží co možná nejvíce žít svůj život v souladu s životním prostředím, tedy ekologicky: recyklují odpad, vyhledávají bio potraviny, tedy potraviny, které byly vypěstovány bez použití umělých hnojiv, chemických postřiků a geneticky modifikovaných organismů, a nepodporují kožešnický průmysl. Vzhledem k tomu, že opravdové vegetariánství je – více než snahou býti zajímavým a trendy – životní filozofií, lidé, kteří ji vyznávají, často nesouhlasí také s testováním kosmetických produktů na zvířatech, používají k přírodě šetrné čistící prostředky a podporují spravedlivý obchod – tedy fair trade, což je způsob obchodování s rozvojovými zeměmi bez – dnes bohužel častého – vykořisťování. Úplnou samozřejmostí by mělo být pro vegetariána respektovat práva zvířat.

Náboženské důvody, proč nejíst maso

Neexistuje jen jeden důvod, proč se člověk stane vegetariánem. Může jít o etické, morální i nábožensky založené rozhodnutí.

Téměř ve všech základních textech, na kterých stojí hlavní světová náboženství, se mluví o bezmasé stravě. Velmi často se cituje z esejského Evangelia míru: „A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem. Protože, pravím vám, kdo zabíjí, zabíjí sama sebe, a kdokoliv jí těla zabitých zvířat, jí tělo smrti.“

V Indii, která je považována za kolébku vegetariánství, nejí maso více než třicet procent obyvatelstva, a to díky náboženské tradici Hinduismu a Buddhismu. V Hinduismu se učí o nesmrtelné duši uzavřené do těla žijícího tvora, která přechází postupně z nižší zvířecí formy do vyšší lidské. Usmrcením zvířete by byl tento postup zmařen. Ghándí, velká postava světové historie, celý život bojoval za nenásilí a zároveň byl propagátorem vegetariánského životního stylu, jeho nejslavnějším výrokem je: „Jediný způsob, jak žít, je nechat žít.“

Základním principem Buddhismu je – také vedle postupného převtělování duší – posvátnost každého života, z čehož pramení přesvědčení, že je správné neubližovat jakýmkoliv živým bytostem. Díky Buddhismu bylo v dávné minulosti vegetariánství rozšířeno i do Japonska, Číny, Barmy i Tibetu. Současný nejznámější buddhista a hlavní představitel Čínou okupovaného Tibetu Dalajláma zasvětil svůj život snaze o šíření míru, do kterého bezpochyby patří i ohleduplné chování k přírodě a jiným živým bytostem.

V Islámu je dle učení Mohameda za hřích považováno každé špatné zacházení se zvířetem, jeho týrání i zbytečná smrt. Sám Mohamed byl vegetariánem, dnes je ale v islámu zakázána pouze konzumace vepřového masa (stejně jako v judaismu), čistě vegetariánskou stravu hlásají súfisté, mystická odnož islámu.

Izrael dnes patří k zemím, kde je vegetariánství hojně rozšířeno. Ve Starém zákoně je sice pasáž, ve které jsou věřící nabádáni k ohleduplnému zacházení se zvířaty, ale důvod obliby bezmasé stravy tkví jinde. Jednak je velmi praktické škrtnout maso z jídelníčku, neboť ortodoxní Židé od sebe ve stravování striktně oddělují mléčné a masité pokrmy – tím pádem vegetariáni mají velmi usnadněný život. A za druhé košer (tedy čisté a povolené) rituální zabíjení dobytka je v dnešní době poměrně dost krutým obřadem. Zvíře je v plném vědomí (dříve se tak zabraňovalo porážce nemocných kusů) zavěšeno za zadní nohy, což trvá až pět minut. Často během tohoto procesu dochází – kvůli nemalé hmotnosti zvířete – k vykloubení či zlomení končetin. Po podříznutí, které musí být dle náboženské tradice provedeno pouze jedním tahem, trvá ztráta vědomí zvířete až jednu minutu. Ve Švédsku nebo ve Švýcarsku je typ této porážky pro svou neetičnost postaven zcela mimo zákon.

Křesťanství dnes výslovně k vegetariánství nenabádá, ale z dostupných pramenů jasně vyplývá, že prvokřesťanské skupiny přijímaly potravu výhradně rostlinnou, tedy bez masa, které považovaly za znečišťující stejně jako vzývání pohanských bůžků. Benediktini, kartuziáni a trapisté maso nejedí ani dnes. Vegetariánem-křesťanem byl například František z Assisi nebo Matka Tereza.

Etické důvody, proč nejíst maso

Vedle náboženských rozhodnutí k vegetariánství stojí rozhodnutí etická. Člověk tak demonstruje svůj nesouhlas s tím, jak je se životy zvířat nakládáno. Co by tedy neudělal sobě, nečiní ani ostatním. Dnes je koupě masa čistou záležitostí, mnoho lidí si ale neuvědomuje, a nebo nechce uvědomit, co se skrývá za steakem krásně zabaleným na tácku pod průhlednou fólií. Sporná je i výsledná kvalita masa, když přihlédneme k tomu, že zvířata jsou ve velkochovech uměle oplodňována a plemeněna, kastrována a vykrmována s přídavkem hormonů pro rychlejší nabírání na váze a těsně před svou smrtí prožívají velký stres (stresový hormon způsobuje vodnatost masa) a jsou omračována elektrickým proudem. Řešením by mohlo být maso z biofarem, to je ale dnes mimo finanční možnosti většiny spotřebitelů.

Důvody k nejedení masa mohou být také ekologické, ekonomické a samozřejmě zdravotní. Je nevyvratitelné, že vegetariánství je šetrné k životnímu prostředí a klade nízké nároky na obdělávání zemědělské půdy, daleko nižší než pěstování dobytka na porážku. Stejně jako je nevyvratitelné, že přílišná konzumace masa způsobuje mnohá vážná smrtelná onemocnění. Jen v Čechách umírá více než sedmdesát procent lidí na rakovinu a nemoci oběhové soustavy.

Vegetarián neznamená suchar ani asketa

V očích mnoha lidí jsou vegetariáni vyhublými kostnatými podivíny žijícími na okraji společnosti, co považují syrovou pohanku na kyselo za delikatesu a potají jedí trávu nebo vodní řasy. Nenechte se mýlit. V České republice zlidovělá hláška: „Nežereš maso, nechápeš vtip.“, má velmi daleko k tomu, co by se alespoň zdálky vyjímalo jako pravda. Vegetariány se to v historii i dnes kolem nás jen hemží. Byli jím, a nebo jsou, například geniální všeumělec Leonardo Da Vinci, malíř, sochař a architekt Michelangelo Buonarroti, fyzik Isaac Newton, německý básník, prozaik a politik Jonah Wolfgang Goethe, spisovatel a dramatik Friedrich Schiller, dramatik Anton Pavlovič Čechov nebo Henrik Ibsen, spisovatel Franz Kafka, prozaik a dramatik George Bernard Shaw, teoretický fyzik Albert Einstein, zpěvačka Zuzana Navarová nebo zpěváci Johny Cash, Paul McCartney a George Harrison. Z dalších známých vegetariánů lze jmenovat Brigitte Bardotovou, Natalii Portman, a nebo českého herce Jana Třísku. To všichni tihle a ještě mnohem více jiných trpělo nedostatkem živin a vitamínů z nejedení masa? Ale ne.

I bez masa se žije zdravě

Americká dietetická asociace uveřejnila ve svém prohlášení 20. března 2008 jasnou odpověď na otázku, zda může vegetariánská strava zabezpečit dostatečnou výživu organismu. I když se to mnohým nemusí líbit, odpověď zní jednoduše: ano. Oba způsoby stravy, tedy jak vegetariánská, tak i nevegetariánská, mohou být zdraví prospěšné, jsou-li ovšem vyvážené. Vegetariánství je zde uznáno i jako vhodné pro těhotné ženy a děti. Celé znění tohoto dokumentu si můžete přečíst na webových stránkách Britských listů.

Odkazy pro zvídavé a informací chtivé

Jste-li už sami vegetariáni nebo snažíte-li se omezit ve svém jídelníčku příjem masa, zaujal-li vás tento článek a nechcete jen pasivně čekat na další jeho pokračování, a nebo jste zkrátka a dobře zvědaví, vydejte se na túru za poznáním po internetu. Ta může začít třeba na stránkách vegetarian.cz nebo vegetarian-vegan.cz. Budete koukat, kolik zkreslených informací o vegetariánech a vegetariánství koluje – a přitom stačí mít opravdu otevřené oči a vnímat.

PS: Masožravé rostliny by vegetarián teoreticky jíst mohl – jen kdyby nebyly chráněné zákonem :-)

Titulní foto: dreamstime.com