Velké charaktery: poslední červencový týden v TV

Americký režisér Martin Scorsese se do filmové historie nezapomenutelně zapsal svými slavnými charakterovými studiemi Zuřící býk a Taxikář, silnými psychologickými snímky s Robertem De Nirem v hlavní roli, které ve své době znamenaly nejen velký úspěch u laického i odborného publika, ale především prohloubení nezávislé filmové poetiky krušných 70. let, které se musely vyrovnávat s mnoha zklamáními z předchozích „květinových“ roků.

Sám Scorsese ostatně začínal právě prací na dokumentu Woodstock, svědectví o vrcholném festivalu kultury hippies, mladé avantgardy, která chtěla změnit svět. Deziulze a zklamání nereflektoval na velkých sociálněkritických plátnech, ale na velmi intimních osobních příbězích, poznamenaných duchem tehdejší doby. V Zuřícím býkovi, syrové studii boxera, i v Taxikáři, drsném příběhu o vietnamském veteránovi, který se rozhodne očistit svět od zla, a podat pomocnou ruku mladé prostitutce, nestaví na melancholii či melodramatických postupech, ale zaostřuje na ty nejniternější, až psychoanalytické motivy.

Autobiografický snímek Letec z roku 2004 se zaměřuje na podobně nevšední postavu Howarda Hughese, legendy americké historie, velké celebrity, režiséra, producenta, ropného magnáta i průkopníka aviatiky. Scorseseho styl je mnohem výpravnější a dynamičtější než v předchozích jmenovaných snímcích, a na první pohled se zdá, že sklouzává k prvoplánovému blockbusteru, tedy vysokorozpočtovému hollywoodskému trháku, ale režisérský rukopis si přesto zachovává svoji osobitost i syrovost. Hughesova fóbie ze špíny je jedním ze základních kamenů snímku, stejně jako jeho posedlost úspěchem, a příběh, který na nich Scorsese staví, rozhodně nesklouzává do bezduchého kýče.

Námět vzdáleně připomínající Občana Kanea Orsona Wellese je rozpracován tak, aby mohl oslovit široké publikum, aniž by přitom autoři zásadně slevili na svých uměleckých nárocích. V hlavní roli se blýskl Leonardo DiCaprio, který už v Celebritách Woodyho Allena dokázal, že mu postavy rozmazlených boháčů jdou a že se v jejich kůži herecky cítí více než doma. Oskarového Letce  uvede Nova v sobotu 29. 7. ve 20. 00 a ve vedlejších rolích se objeví například Cate Blanchettová nebo Gwen Stefani.

Martin Ritt natočil v roce 1967 drsný snímek Hombre, který se spolu se Sedmi statečnými a dalšími ze slavných evergreenů o nehostinném divokém západě stal klasikou poválečné vlny westernu. Český divák je ve svém vnímání tohoto žánru bezesporu velmi ovlivněn tvorbou rakouského režiséra Heralda Reinla, autora série snímků o Vinnetouovi a jeho bílém bratrovi, které jsou postaveny na vycizelovaném rasovém vnímání dobra a zla a jasných hranicích mezi oběma světy. Hombre je příběhem, který stírá rozdíly mezi bělochy a indiány, není obhajobou osidlování, ani jeho kritikou a je vyprávěním o to silnějším, že své hrdiny staví na vratké morální ostří a nenechá svůj prostor nikdy jasně rozdělit na tu „správnou“ a „špatnou“ stranu.

Paul Newman zde ztvárnil bílého muže, uneseného a vychovaného indiány, který se však v době, kdy již dobyvatelé divokého západu téměř zvítězili nad domorodými národy, paradoxně postaví na stranu bílých, agresorů, těch, kteří jsou ve zmíněných mayovkách líčení jako kořistníci a ničitelé. John Russel, jak zní občanské jméno hlavní postavy snímku, si mezi bělochy nikdy nezvykl, opovrhuje jimi a srdcem se cítí být spjat se svými rudými bratry, přesto se při přepadení obrátí proti indiánům. Sugestivní podobenství o mravní síle se vymyká běžným rasovým stereotypům westernu, které české publikum z německé vinnetouovské produkce zná, a napříč etnickými skupinami odkrývá nadosobní zákony, jež je třeba bránit, i kdybychom se museli obrátit proti sobě samým.

Poněkud idealistické sdělení filmu má jistě velkou platnost právě v současné, převážně antiutopické filmové tvorbě, která své hrdiny vybavuje především cílevědomostí a smyslem pro pragmatismus. Přezdívka hlavního hrdiny, která dala i název celému snímku, ve španělštině znamená muž, ale i člověk, a stává se tak zevšeobecňujícím mementem. Podobně jako středověké divadelní morality Jedermann nebo Everymen, které prošly v různých variantách snad všemi evropskými kulturami, se Martin Ritt skrze příběh jedince obrací na lidský rod jako celek, ovšem v modernější a náboženské ideologie zbavené formě. Vynikající herecký výkon Paula Newmana navíc snímek obdařuje autenticitou a přesvědčivostí, o které se jiným, podobně zaměřeným látkám, často může jen zdát.Westernovou klasiku nejen pro milovníky divokého západu, americký film Hombre, zařadila do svého programu ČT1 na 29. 7. ve 21. 35.

Dobro a zlo bylo i tématem výjimečné britské spisovatelky a filosofky, Iris Murdochové, jejíž kniha Pod sítí ze světa londýnské bohémy byla kritikou prohlášena za jeden z nejzásadnějších románů anglicky psané literatury 20. století. Extravagantní a výstřední žena se ale velmi živě zabývala i mnohem choulostivějšími a pro filosofii nezvyklejšími otázkami, než je etika: sex a láska byly nejen tématy jejích prací, ale i celého jejího civilního života. Osud si s Murdochovou krutě zahrál, když ji na sklonku jejího života proměnil Alzheimerovou chorobou v tříleté dítě, jak nejtěžší léta slavné spisovatelky charakterizoval její manžel, John Bayley. O proměně velkého lidského ducha v infantilní hrozen myšlenek bez návazností, ale i o nevšedním milostném poměru Murdochové s Bayleyem, vypráví film Richarda Eyre, Příběh jedné ženy.

Britský scénárista a režisér ve své biografii vychází ze vzpomínek Johna Bayleye a sleduje celý extravagantní osud partnerského vztahu literátky od chvíle, kdy se budoucí manželé poznali, až po její boj se zákeřnou chorobou stáří. Eyre sám o snímku řekl, že jím chtěl „ukázat, že i když se vám váš nejbližší doslova ztrácí před očima, přesto s vámi stále svým způsobem zůstává a vy jej můžete milovat.“ V netradičním příběhu o lásce, ale i o marnosti, si hlavní role zahráli Judi Dench, představitelka „M“ z filmových bondovek, a Jim Broadbent, jehož jméno je jistě dobře známé milovníkům Gangů New Yorku.

Týden, v němž televizním obrazovkám vládly silné osobnosti a neobvyklé lidské charaktery, uzavře Příběh jedné ženy v Nočním filmovém klubu v neděli 30. 7. ve 23. 20 na ČT2.