Velký pátek

Křesťanská tradice

V katolické tradici je Velký pátek dnem smutku, pokání a půstu věřících na památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. v tento den se zpívaly pašijové písně a poslední chlíle života Kristova si věřící připomínaly také v pašijových hrách. Velký pátek je nejtišším dnem v roce, je vhodný k osobnímu rozjímání a věnování se vlastnímu nitru. Také proto se nepracovalo, ani se na rozdíl od ostatních velikonočních svátků neholdovalo zvykům a obyčejům.

Součástí pobožnosti je odhalení a uctění svatého kříže. Výzdoba kostela je pro tento den chudá, bez květin, svící na oltáři. Hlas zvonů (které na Zelený čtvrtek odletěly do Říma) nahrazovaly různé řehtačky. Chodilo se po vsi, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše – pro tyto účely se vybíral se zrzavý chlapec a doufejme, že z toho neměl velká traumata.

Magie a kouzla

Velký Pátek je dnem magickým a osudovým, dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých. I velkopáteční pověry nesou většinou smrt… Ovšem některé zákazy, které se k tomuto dni vztahují, působí docela sympaticky:

• nepohneš se zemí
• nezatopíš do východu slunce
• neupečeš
• nevypereš a nevybělíš
• nezameteš
• nevyneseš z domu
• neprodáš, nepůjčíš
• nedaruješ a nepřijmeš dar

Půst

Že je půst čas od času věcí prospěšnou věděli už naši předci, a tak jej dodržovali i na Velký pátek. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně a nejedlo se od čtvrteční snídani až do snídaně na Bílou sobotu. Ten, kdo věděl, že páteční půst nevydrží, mohl si k jídlu připravit rybu, a kdo na ni neměl, napekli náhražky ve tvaru ryby z bramborového těsta.

V jiných krajích naší vlasti se zase připravovalo jediné jídlo dne. Zpravidla jím bývala sytá hustá polévka "co dům dal". Například z kysaného zelí, špenátu, brambor, fazolí, hrachu i kořenové zeleniny či kmínu.

Chcete-li udělat něco pro své zdraví i postavu, zkuste na Velký Pátek nejíst vůbec, ovšem je zapotřebí vypít hodně vody. Vhodné je jíst třeba jen jeden druh potravin – ideální je třeba naklíčená pšenice, ale i jeden druh zeleniny nebo ovoce apod. Nebo zkuste očistnou kúru. Je-li na vás i toto moc, zkuste tento den alespoň nejíst maso.

Tipy pro pověrčivé

Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se moc čarodějnice a uhranutí.

Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.

Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

Zítra si povíme více o Bílé sobotě, kdy se zase život vrátil do starých kolejí a vše se připravovalo na slavnost Vzkříšení, tedy nedělní Boží Hod Velikonoční.

Zdroj: Wikipedia