Nevědoucím bych rád prozradil, že…
…děvčat a žen s tímto jménem chodí kolem nás bezmála 77 500; v tabulce nejčetnějších zaujímají 17. místo.
…kromě české Jitky existují u nás i varianty cizí, ovšem s mizivým počtem nositelek; jsou to: Judit, Judith, Juta, a Jutta; prim mezi nimi hraje Judita (1088).
…z německé Jutty je přejat i základní staročeský tvar Juta; za tu dávnou výpůjčku ale nemusíte být nijak zvlášť vděčné, protože jsme si tenkrát vypůjčili vypůjčené.
…jméno Dita (viz např. A. Lustig: Dita Saxová) vzniklo odtržením, odseknutím, odříznutím (na ně ještě dojde!) od podoby »Judita«.
…naše Jitka i všechny další uvedené varianty pocházejí z hebrejského Judith, respektive ještě staršího Jehúdit, což je výraz odvozený od názvu židovského kmene, jehož praotcem byl Juda (Judea = země po něm pojmenovaná:); ženské jméno tedy v podstatě znamená „ženu či dívku z Judeje“, zkráceně „Judejku“ či „Židovku“, chcete-li.
…nejslavnější Jehúdit byla žena oslňující krásy, kterou zastínilo snad jen její hrdinství a sebeobětování; myslím, že stojí za to znát její příběh: I stalo se, že její město starodávnou Betúlii oblehli nepřátelští Asyřané. Po určité době, kdy lidé v něm uzavření umírali hladem a žízní a mužové betúlští zmalomyslněli a už už se chtěli vydat do rukou nepřátel, vypravila se Jehúdit do nepřátelského tábora a získala náklonnost (za jakou asi cenu?!) jejich velitele Holoferna. A když se jí v jedné vášnivé noci podařilo Holoferna unavit a opít, neváhala mu uříznout hlavu, která pak skončila naražena na kůl městských hradeb. Jaký div, že obléhatelé spatřivše hlavu bez těla a tělo bez hlavy doslova bezhlavě ve strachu a zmatku prchali od hradeb betúlských.
…Juditin příběh byl obsažen ve Starém zákoně (I. část bible), později skončil mezi neoficiálními texty, mezi tzv. apokryfy (viz též K. Čapek Kniha apokryfů).
…i do českých dějin občas zasáhly ženy toho jména: například kněžna Judita, kterou unesl »český Achilles« z německého kláštera ve Sviním Brodu (viz Břetislav a Jitka); nebo Judita Duryňská, druhá manželka krále Vladislava II., jež se stala matkou slavného Přemysla Otakara I., a řada dalších. Z těch, jež jsou blízké našim dnům, namátkou uvedu: zpěvačku Juditu Čeřovskou, herečky Jitku Smutnou a Asterovou, violoncellistku Vlasákovou, malířky Svobodovou a Válovou a jak bych mohl zapomenout na Jitku Zelenkovou a Molavcovou, s níž dnes rozmlouvá Krásná paní.
…Asi zklamu – ač nerad – všechny Jitky, když jim musím z jazykovědného hlediska upřít město Jičín. Není totiž Jitčin (= Jitce náležející). Ačkoli to původně tvrdil i věhlasný historik A. Sedláček (uznávaný autor mnohasvazkového díla Hrady, zámky a tvrze) To by totiž jeho nejstarší listinná podoba z roku 1293 musela znít Jučin (od Juta), a nikoliv Giczin (staročeské G = J, cz = č). Protože k oné změně samohlásek u>i (cuzí>cizí…) došlo až ve 14. stol.
Vladimír Mates
