Vichy - královna francouzských lázní
6.4.2006, Jaroslava Vítámvásová, článek
Vichy není jen lékařská kosmetika, kterou známe z výloh snad každé lékárny, ale též jméno významného francouzského lázeňského střediska proslulého léčivými vulkanickými prameny ale i pohnutou historií.
V samém srdci Francie, v kraji Auvergne, ze kterého pochází francouzský královský rod Bourbonů, leží nejznámější francouzské lázně Vichy. Město se nachází v blízkosti jednoho z nejkrásnějších národních parků Volcans d`Auvergne, z jehož vulkanického přírodního dědictví těží zdejší unikátní minerální prameny. Vichy, které má dnes necelých osmdesát tisíc obyvatel, se pyšní nejen svou slavnou lázeňskou tradicí, ale zapsalo i do pohnutých dějin celé Francie.
Ze slavné staré historie
V místech dnešního města Vichy sídlili již staří Galové, kteří jako první využívali zdejší termální prameny. Skutečný rozvoj nastal až v 1. století před naším letopočtem, kdy římská vojska pod vedením Gaia Julia Caesara ovládla dnešní Francii. U brodu přes řeku Elaver, dnešní Allier, postavili Římané sídliště.
Šlechta v lázních
Také Bourboni se o své město s pečlivostí starali. Poté, co v roce 1527 získali francouzský trůn, se to vznešenými návštěvníky ve Vichy jen hemžilo. Z četné korespondence se dozvídáme kupříkladu to, že „...prameny ve Vichy mají zázračné účinky jak na zdraví, tak i na duši. Oplachováním vodou z Vichy jsem se nadosmrti zbavila revmatismu v rukou....“ píše Madame de Sévigné, jedna z význačných osobností Francie 17. století. Mezi návštěvníky nechyběly ani osoby královského rodu. Například dcery krále Ludvíka XV. Viktorie a Adéla pobývaly ve Vichy v létě 1785, ale shledaly lázně velmi málo vybavené a zařízené pro tolik návštěvníků. Po svém návratu do Versailles naléhaly na svého synovce, krále Ludvíka XVI., aby se zasadil o rozvoj města, výstavbu nových kolonád i hotelů.
Foto: Lucie Kneblová.
Královna francouzských lázní
19. století bylo skutečným rozkvětem termálního lázeňství ve Vichy. Během něj město získalo dnešní tvář. Bylo postaveno divadlo, kasino, nové bulváry i lázeňská střediska. Vrchol výstavby nastal v období druhého císařství, kdy se císař Napoleon III. ve Vichy léčil. V předvečer první světové války, v roce 1913, navštívilo tyto lázně rekordních 100.000 pacientů za rok a město Vichy získalo zaslouženou přezdívku „královna francouzských lázní“.
Foto: Lucie Kneblová - Kopule starých lázní.
Město zaprodané Hitlerovi
Po porážce Francie nacistickým Německem v roce 1940 a okupace severní části země včetně Paříže, se francouzská vláda v čele s Maršálem Petainem přesunula do Aubergne, do města Clérmont-Ferrand nedaleko Vichy. Po krátké době bylo za nové hlavní město vyhlášeno právě Vichy, především z důvodů hotelových kapacit i prostor pro jednání vlády a obou komor parlamentu. Okleštěná Francie již však nebyla demokratická, stala se Hitlerovým satelitem, vydala židovské občany do transportů smrti a pronásledovala odboj proti nacismu. Až do osvobození Francie v srpnu 1944 vládl v zemi pravicový režim, později nazvaný vichistický, který se po válce dočkal zaslouženého odsouzení. Město Vichy se tak stalo hlavním aktérem této smutné kapitoly v dějinách Francie.
Za své blahodárné účinky vděčí prameny vulkanickému původu
Minerální prameny ve Vichy jsou výjimečné svým původem ve vulkanickém podloží. V oblasti Vichy je napočítáno na třicet pramenů, které se však od sebe velmi liší. Nejstarší využívaný i nejznámější je Celestinský pramen. Patří mezi studené, má pouhých 22°C a voda z něj se užívá při zažívacích onemocněních. Ročně se jí stočí a do celého světa distribuuje přes sedmdesát milionů lahví.
Foto: Lucie Kneblová - Budova starých lázní.
Královskou minulost má pramen Lucas, pojmenovaný po baronu Lucasovi, dvorním lékaři rodiny Ludvíka XVIII. Má nejvyšší obsah minerálů a jeho sírnatá báze je velmi vhodná na kožní problémy. Pokud používáte kosmetiku Vichy, vězte, že obsahuje vodu právě z tohoto pramene.
Z teplých pramenů je třeba jmenovat „Velkou mříž“, pramen nazvaný podle nástroje na lovení zvěře, jež se chodila k tomuto lahodnému prameni napájet. Jeho teplota je 39°C a je doporučován na léčení jaterních chorob. Vřídla zvaná Dômes a Lys byla objevena před více než sto lety asi tři km od centra Vichy. Jejich teplota je 66°C a jejich voda se používá smíchaná s kaolinem na zábaly.
Moderní lázeňství a secese
První lázeňský ústav byl ve Vichy zřízen v 17. století pod jménem Králův dům. Nacházely se zde dva lázeňské kabinety v suterénu, sprchy s termální vodou a dva venkovní bazény. V roce 1903 zde byl otevřen v té době největší lázeňský ústav ve Francii – Grand Etablissement thermal v honosném secesním stylu. Služby nabízené v tomto zařízení byly rozdělené podle cenových skupin, a tak se pobyt a léčba ve Vichy staly dostupnými pro širší vrstvu pacientů. Ve třicátých letech již tyto kapacity nestačily, a proto byly vystavěny Lázně Callou a Lardy s několika stovkami léčebných kabin.
Foto: Aleš Neubert - Pohled na Vichy.
Největší moderní přestavbu zažilo Vichy v 90. letech 20. století. Celé město přebudovalo svou infrastrukturu a rekonstruovalo mnohé historické budovy. Lázně Callou byly přestavěny, vznikly i další, odpovídající moderním nárokům a léčebným kúrám – Centre des Célestins, Centre thermal des Dômes. Ve všech se mužete nejen zotavovat, ale věnovat se i své kráse či kondici. Starobylé město Vichy s bohatou kulturní i lázeňskou tradicí tak vykročilo do nového tisíciletí s leskem a velkým příslibem rozvoje do budoucna.
Titulní foto: Lucie Kneblová - Budova moderních lázní.