Vinařská oblast Podyjí – perla jižní Moravy

Skrývaný skvost jižní Moravy

Kolem hraničního toku Dyje s četnými meandry se rozkládá nejmenší národní park České republiky, Podyjí, se skalnatými i zalesněnými svahy, vřesovišti, unikátními lesostepmi a hustou sítí značených turistických cest a cyklostezek. Centrem regionu je Znojmo, druhé největší město Jihomoravského kraje a zároveň středisko vyhlášené vinařské oblasti.

Podyjí bylo z velké části dlouho nepřístupné, protože zahrnovalo široké hraniční pásmo s Rakouskem. Díky tomu se příroda kolem řeky Dyje zachovala v té nejpůvodnější formě. Dyje se kroutí, zatáčí a meandruje a na svém levém břehu hýčká ty nejlepší jihomoravské vinice, jako je například Šobes. Cestou podle toku potkáváte dávné zřícené mlýny, vcházíte do vinic, ochutnáváte vínko a jakmile opustíte údolí Dyje, ocitnete se ve slunných a úrodných nížinách s ovocnými sady a zase s vinicemi. Je to kraj jako stvořený pro krásné toulky od jara do podzimu, pro cykloturistické výlety a samozřejmě pro gurmánské zážitky - vínem počínaje přes znojemskou pečeni a znojemskými okurkami konče.

Po stopách české historie a kvalitního vína

Podél řeky se rozkládá nejmenší a zároveň nejmladší národní park České republiky - Podyjí. Síť značených pěších i cykloturistických tras je více než dostatečná a umožňuje zvolit takovou obtížnost, jaká vyhovuje všem účastníkům. Nebudete-li již chtít chodit po svých, můžete se prohánět kouzelnou přírodou na koni.

V letních vedrech přijdou vhod vodní plochy Vranovské přehrady nebo letní koupaliště v Únanově a ve Znojmě. Milovníci historie zase ocení barokní zámek Vranov nad Dyjí, jehož interiéry dokumentují kulturu šlechtického bydlení v osmnáctém a devatenáctém století. Na opačném konci láká návštěvníky jeden z nejstarších hradů v České republice - Bítov. Do Guinessovy knihy rekordů je zapsaná zdejší sbírka vycpaných psů – miláčků bývalých hradních pánů. A konečně milovníci vína se mohou vyrazit na skvělé vinařské stezky zdejšími vinicemi a příjemnými sklípky. Je ale potřeba dát pozor na poněkud spornou kombinaci bicyklu a vína.

Moravské vinařské stezky

Moravské vinařské stezky svým rozsahem a posláním představují unikátní síť regionálních cyklistických tras, které spojují „to nejlepší z vinařství a památek na Jižní Moravě“. Hlavní stezka - Moravská vinná - spojuje Znojmo a Uherské Hradiště a propojuje deset okruhů, z nichž každý vede jednou vinařskou oblastí. Stezky v délce téměř tisíc kilometrů vedou převážně vinicemi, sady a místními komunikacemi.

Proslulá vinice Šobes v NP Podyjí

V hlubokém údolí Dyje, v samém srdci Národního parku Podyjí, leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh – Šobes. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům.

Zvláštní význam má i řeka Dyje, která vinici obtéká, teplé dny a chladnější noci, mlhy a nakonec i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny.
Přestože první vinice v tomto požehnaném vinařském kraji údajně založili už římští legionáři, viniční trať Šobes, ověnčená superlativy, je dodnes onou pověstnou třešničkou na dortu. Zkrátka navštívit Znojemsko a nevidět Šobes by byla chyba – a zvlášť v letních měsících, kdy přímo na vinici otvíráme firemní stánek a vy máte jedinečnou šanci ochutnat v půvabném autentickém prostředí některá šobeská vína, někdejší klenoty hodovních tabulí moravských knížat i českých králů. Neváhejte – mezi milovníky vína jsou zdejší ryzlinky či Rulandské šedé oblíbené natolik, že jsou vyprodány téměř ještě před sklizní.

Otevírací doba ochutnávkového stánku je do konce května pouze o víkendu a o svátcích, a to od devíti do osmnácti hodin, dále až do konce prázdnin denně, a to ve stejný čas. Vinici je možno navštívit celoročně. Šobes se nachází na mezinárodní cyklotrase Greenways.

Znojmo – tajemné město historie a vína

Přirozeným centem oblasti je město Znojmo. Znojmo patří k nejstarším českým městům a v současné době představuje přirozené kulturní a hospodářské centrum jihozápadní Moravy. Ve Znojmě se nachází celá řada významných historických památek, z nichž nejvýznamnější je bezesporu románská rotunda svaté Kateřiny s unikátní freskovou výzdobou.

Doporučujeme navštívit Znojmo v době konání Znojemského vinobraní. Dějištěm vinobraní je téměř celé historické centrum města. Největší atraktivitou programu je historický průvod krále Jana Lucemburského, ať už večerní v pátek, nebo odpolední v sobotu, který je zakončen historickou scénou na hlavní tribuně. Občerstvení nabízí několik desítek stylových šenků a mázhauzů. Velmi oblíbené jsou i rytířské turnaje a historické tržiště s řemeslníky a prodejci.

Krom jiného má toto středověké město nejrozsáhlejší labyrint podzemních chodeb v České republice. Chodby znojemského podzemí měří dvacet šest kilometrů pod historickou částí města a dvanáct kilometrů mimo tuto část. V některých částech se nachází i čtyři patra nad sebou, pouze jediná část ve Znojmě – Loucký klášter – má i páté patro.

Návštěvnické centrum poskytuje informace o provozu Moravského sklípku v Šatově, Malovaného sklepu, dále o ochutnávkách vín na vinici Šobes a v novém ochutnávkovém stánku na vinici v Havraníkách, v části Křížového sklepa v Příměticích, ve Znojemském podzemí, na Znojemském hradě a o historicko-vinařském vláčku. Vyhlídkový vláček jede nejzajímavějšími částmi královského města Znojma.

Znojemská vinařská podoblast

Znojemská podoblast je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti Morava. Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského, Vetlínského zeleného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky.
Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín, kde se kromě Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.

Povídání o českém víně

V současné době se na území České republiky rozkládá jedenáct tisíc hektarů vinic s průměrným stářím sedmnáct let. Roční produkce hroznů se pohybuje kolem sedmdesáti tisíci tun. Existují zde dva hlavní vinařské regiony – okolí Prahy a jižní Morava.

Vzhledem ke klimatu území se zde více daří vínu bílému, proto tvoří přes sedmdesát procent plochy vinic právě odrůdy vín bílých. Odrůdově se vinice skládají následovně: dominuje zde Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský, dále pak Rulandské bílé (Pinot blanc), Ryzlink rýnský, Veltlínské červené rané, Neuburské, Tramín, Sauvignon, Chardonnay, Muškát moravský, Rulandské šedé (Pinot gris). Z červených vín vede Svatovařinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Modrý Portugal, Rulandské modré (Pinot noir) a André.

Třídění vín

• révové víno stolní (11° cukernatosti), které se nesmí označovat názvem odrůdy
• révové víno jakostní (známkové nebo odrůdové, 15° cukernatost), které musí být označeno oblastí původu
• révové víno s přívlastkem (bez přídavku řepného cukru), které musí být označeno oblastí i obcí původu
• kabinet (19° cukernatosti)
• pozdní sběr (21° cukernatosti)
• výběr z hroznů (24° cukernatosti)
• víno ledové nebo slámové (27° cukernatosti)

Zdroj: czecot.com, znovin.cz, wineofczechrepublic.cz
Titulní foto: nppodyji.cz