Vodní doktor Vincenc Priessnitz

Zní to jako začátek pohádky... Pod krásnými hřebeny Hrubého Jeseníku, v osadě zvané Gräfenberg, poblíž tehdejšího Frývaldova (dnes město Jeseník) se v roce 1799 narodil Vincenc Priessnitz. Pocházel z chudé rolnické rodiny se šesti dětmi. Jelikož starší bratr František studoval teologii, bylo nejmladšímu Vincencovi předurčeno převzít rodinný statek. Každý den se vstávalo ve 4 hodiny ráno a jeho celý den byl vyplněn namáhavou prací.

Nedostalo se mu proto velkého vzdělání, měl však velmi dobrý pozorovací talent, a tak se mu velkou školou stala příroda sama. Jako pasáček dobytka pozoroval, jak se daří rostlinám v okolí pramenů a jak důležité je slunce pro jejich vzrůst. Již v mládí se naučil, že pramenitá voda, pohyb na čerstvém vzduchu a skromná strava jsou velmi významní činitelé pro udržení lidského zdraví. A později toto svoje „vzdělání“ velmi dobře zúročil.

V létě v roce 1819 utrpěl Vincenc těžký úraz, když jel s povozem na pole. Kůň se splašil a kopl Vincence do hlavy. Ten ztratil vědomí a spadl pod vůz, který mu ještě přejel přes hrudník. Rodiče přivolali lékaře, který ovšem konstatoval, že pokud Vincenc přežije, bude mít až nadosmrti bolestivé následky.

Aby si zmírnil bolesti, přikládal si Vincenc studené obklady z lněných ručníků na hrudník. Bolesti se tak výrazně tišily a tento způsob byl rozhodně účinnější než bylinné zábaly doporučované lékařem. Vincenc v tomto způsobu léčby pokračoval a do roka se plně uzdravil. Mohl dokonce znovu vykonávat i ty nejtěžší práce. Lidé v okolí považovali jeho uzdravení za zázrak a začali ho žádat o radu.

Vincenc začal léčit různé zlomeniny a pohmožděniny a svým pacientům radil studené obklady na rány a omývání postiženého místa houbou namočenou ve studené vodě. Jeho věhlas se šířil a lidé mu začali přezdívat „vodní doktor“. Dřevěná chaloupka rodiny Priessnitzů se tak stala malým vodoléčebným ústavem. V roce 1822 dal jeho otec svolení k výstavbě kamenného domku, který by pojmul větší příliv nemocných.

Za krátko ani to nestačilo, a tak se Vincenc dohodl se sousedy v Gräfenbergu, kteří začali nemocným pronajímat světničky a byty. Vincenc své nemocné každodenně obcházel a diktoval sousedům, jak o nemocné návštěvy pečovat. Ze svých sousedů tak vycvičil první lázeňské ošetřovatele.

Jak léta plynula, úspěch Vincence Priessnitze rostl. V roce 1826 byl vystavěn velký dřevěný lázeňský dům,ale již toho léta byl naplněn a muselo se uvažovat o další stavbě. V té době již léčil Vincenc mnoho příslušníků šlechtického stavu – ovšem ani ty nešetřil a nařizoval při vodoléčbě skromnou stravu a pohyb na čerstvém horském vzduchu. Město se tak nestalo dalším výletním místem šlechty a zbohatlíků, ale drsné Vincencovi metody lákaly jen opravdu nemocné pacienty. V roce 1826 byl také poprvé pozván k císařskému dvoru ve Vídni k léčení nemocného člena Habsburské rodiny.

Po celou svou kariéru se Vincenc Priessnitz setkával s horlivým odporem některých lékařů. Ti ho obviňovali z podvodů a lží, které mohou nemocným i uškodit. Hlavním mluvčím odpůrců byl Antonín Schnorfeil, který obvinil Priessnitze, že si díky pověrčivosti lidí zahrává s jejich životy. Spor o hodnověrnost a průkaznost jeho léčby se táhla několik let a byla projednávána i u soudu. Až v roce 1838 byly odstraněny všechny úřední překážky a všichni odpůrci a škarohlídi byli umlčeni i díky mnoha kladným posudkům českých i zahraničních lékařů.

V roce 1851 Vincenc Priessnitz umírá. Za jeho působení se z malé horské osady staly věhlasné lázně, kam se sjížděli nemocní z celého světa. Jeho metody se šířily a byly zakládány další vodoléčebné ústavy. I věhlasné lékařské kapacity se sklonily před znalostí a uměním samouka Vincence Priessnitze, jehož poznatky se dále rozvíjely a jsou dodnes uznávány. I vy to můžete vyzkoušet. Až vás začne bolet v krku, dejte si na něj na noc studený, tak zvaný Priessnitzův obklad. A o účincích se tak přesvědčíte sami...

A pak je tu ještě jeden Priessnitz, kultovní kapela z Jeseníku, jejíž hudba je občas chladivá stejně jako vzduch jesenických kopců anebo i onen pověstný obklad na krk... Zkrátka a dobře, Priezznitz, to je pojem, inspirace a důkaz toho, že kouzla se skrývají i v nejvšednějších věcech světa, třeba i v obyčejné vodě...


Použitá literaura:
Křížek, Vladimír: Obrazy z dějin lázeňství, Praha 2002.
Vincenc Priessnitz [online]. [cit. 2006-03-10]. Dostupné z:
http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=4151
Vincenc Priessnitz [online]. [cit. 2006-03-10]. Dostupné z:
http://www.jesenik.org/mesto/osobnosti/priessnitz.asp