Všeho s mírou: fitness trackery mohou negativně ovlivnit psychiku
29.9.2020, Milan Šurkala, článek
I mnoho dobrého škodí. To je všeobecně dobře známá věc a znovu ji potvrdila i studie od Digital Health Generation. Ta zjistila, že zejména mladiství jsou náchylní na obsedantní chování v důsledku používání fitness trackerů.
Fitness trackery, tedy různé chytré náramky, hodinky a jiná zařízení, jsou velmi účinnými pomocníky na cestě za lepší kondicí, hubnutím a obecně lepším životním stylem. S ničím se to ale nesmí přehánět a jak zjistila poslední studie Digital Health Generation, fitness trackery mohou také škodit. Jejich cílem je sice uživatele motivovat k lepším cílům, ale současně se ukazuje, že u některých z nich to může vést až k obsedantnímu chování a to, co se vylepší na tělesné kondici, se naopak zhorší na té psychické, zejména pokud se nedosahuje nerealisticky stanovených cílů. To se týká zejména dětí.
autor: Brother UK [CC BY 2.0]
Studie proběhla mezi 1019 dětmi ve věku 13 až 18 let a týkala se nejen aplikací pro zdraví, ale i obecného používání technologií, tedy telefonů, sociálních sítí a Internetu. Z odeslaných odpovědí vyplynulo, že nemálo dětí má právě problém s nedosaženými výsledky, které jim shazují psychický stav. Nepřidávají ani neustálé notifikace vyzývající ke cvičení. Některé také přiznaly, že to přeháněly se cvičením a někdy to vedlo k problémům s přetrénováním nebo nebezpečnému stravování. V odpovědích se tak objevilo, že by aplikace měly mít i opačné notifikace, tedy naopak uživateli i říci, že už toho bylo opravdu dost. Problémem je i to, že informace z internetu a sociálních sítí se dají přeložit různě a ne vždy musí jít o vhodné postupy pro konkrétního člověka.
Pokud jde o shánění informací o zdraví, jednoznačně vedou telefony, které využilo přes 50 % dotázaných. Počítače (desktopy a notebooky) si vzaly asi 40 %, wearables pak dosáhly asi jen na 6-7 %. Ty jsou vhodné k monitorování výsledků, ale ne ke studiu. Drtivá většina dětí získává informace o zdraví z YouTube (přes 40 %), oficiální informace z NHS, WebMD a dalších přiznalo 30 % z nich. Relativně dost dětí používalo speciální stránky o tématech (cca 25 %), často to byly také články na webech (20 %). Relativně dost dětí přiznalo i sociální síť Instagram (cca 17 %), naproti tomu Twitter neměl ani 2 %. Diskuzní fóra nejsou příliš oblíbená (cca 4 %).
Každopádně to, co platí pro děti, platí i pro dospělé. Pokud tedy využíváte nějaký ten chytrý náramek či hodinky ke zlepšení kondice, nechť se vám daří v dosažení vašich cílů. Stanovte si je ale rozumně a nepřehánějte to s rychlostí, jak je dosáhnout, abyste si k fyzicky pomalu se zlepšujícímu tělu nepřidali nechtěný dárek v podobě psychických problémů.
Zdroj: bbc.com, digitalhealthgeneration.net