Výklad snů

Jaký je význam snu?

Lidé odedávna tušili, čeho se asi jejich sny týkají, co jim chtějí sdělit. Bylo to vždy však jen intuitivní tušení, které nedovolovalo hlubší proniknutí do smyslu snů. Laik naráží především na velké nebezpečí, že bude sny brát doslova, jakoby to bylo nějaké jasné sdělení ve formě informací, s jakými se setkává během bdělého dne: cesta uskutečněná ve snu je pak cestou, kterou má podniknout, nehoda ve snu předpovídá nehodu ve skutečnosti, apod.

Sny však mají většinou úplně jiný význam, zdůrazňují spíše to, čemu právě nevěnujeme příliš velkou pozornost, a uvádějí nás do vnitřního světa, do nějž teprve vstupujeme. Ve skutečnosti je to v mnoha případech tak, že nám sny sdělují obsah našeho nevědomí v zašifrované podobě.

K výkladu snu je často potřebný terapeut

Jung píše, že ke snu nemáme nikdy přistupovat s nějakou teorií, nýbrž se ptát pacienta, co snové obrazy znamenají pro něj. Sny se totiž vztahují vždy k určitému problému snícího člověka, k problému, který vědomí dotyčného špatně posuzuje. Současně se většina psychologů zabývající se sny shoduje, že ačkoli v některých případech lze sen vysvětlit bez přítomnosti snícího (jelikož některé symboly ve snu jsou univerzální), ve většině situací je nezbytné, aby snící sám zpracovával své snové obsahy za přítomnosti terapeuta.

Vysypat vše, co nás ke snu napadne

Freud a psychoanalýza používají k výkladu snů metodu volných asociací. Vypadá tak, že klient vypoví svůj sen a jednoduše uvádí, co mu v souvislosti s ním vyvstane na mysli. Přitom má, aniž by tomu ovšem přikládal zvláštní význam, setrvat u původní představy. Klient má dále asociovat a prostě „vysypat“ všechno, co vězí v jeho nitru. Sám Jung a jeho žák a spolupracovník Aeppli tuto metodu částečně kritizují a zdůrazňují oproti psychoanalýze větší zapojenost terapeuta do práce se snem.

Sen nám vypráví o nás samých i o lidech v našem okolí

Jung rozděluje výklad snů na dva typy:

• Výklad na objektové úrovni - Na objektovém stupni vypovídají sny o lidech, s nimiž jsme ve styku, o povaze vnějších věcí, o nichž sníme. Tak nám může sen poukázat na to, že máme vadný žebřík či že jsme zapomněli zavřít dům. Často se sen chopí denních zkušeností a z útržků dne si udělá materiál, který nás chce upozornit na to, co je důležité. Sen má v tomto případě kompenzační funkci, tj. doplňuje nám náš vědomý pohled na věci, jak jsme si povídali v předchozím článku. Kompenzační funkce je důležitá pro hlubinné vnímání sebe sama. Tato kompenzační funkce znamená, že když jsme například během dne mluvili s přítelem, naše vědomí ledacos nevnímalo; byli jsme zaměstnáni přemýšlením a přehlédli jsme, jak se mu vlastně daří. Ve snu nám však nevědomí řekne, čeho si na příteli všimlo; že se mu třeba daří špatně, že má nějaký problém, apod.

• Výklad na subjektové úrovni – V tomto případě se všechny snové obsahy pojímají jako symboly pro subjektivní obsahy. Tato věta jednoduše znamená, že všechny osoby a věci, které ve snu vidím, jsou součástí mé osoby a vypovídají něco o mně. Sen v obrazech popíše, jak na tom jsem. Obrazy pak často mou situaci vyjádří lépe, než je toho schopen racionální popis.

Chci být Napoleon!

Abychom zjistili, jak lze výše uvedené použít v praxi, ukážeme si výklad konkrétního snu. Sen popisuje psycholog Erich Fromm a týká se mladého právníka, který touží „stát se Napoleonem“.

Sen: „Vidím se, jak jedu na bílém válečném koni a provádím přehlídku mnoha vojáků, kteří mě bouřlivě zdraví“.

Nesmyslný sen?

Pacientovi se sen zdá zprvu víceméně nesmyslný. Tvrdí, že nemá rád vojsko ani válku a nepřeje si být generálem. Rovněž nechce být středem pozornosti a nechat na sebe zírat tisíce vojáků, aby ho oslavovali. Analytik mu položí otázku, co pacienta napadá, když se soustředí na snový výjev, kde sedí na bílém koni a vojáci ho zdraví. Klient si vybaví obraz, který si jako čtrnáctiletý či patnáctiletý často prohlížel. Byl to obraz Napoleona, který seděl na bílém koni a jel v čele vojsk. Fromm ho pobídne, aby s touto představou dále asocioval.

Strach ze zlých hochů

Klientovi se vybaví vzpomínky na své dětství, kdy byl poměrně stydlivý a míval strach z kluků, kteří vystupovali silně a sebevědomě. Vzpomíná si na příhodu, kdy se toužil stát přítelem jednoho z těch „siláků“. Sebral tedy odvahu a šel za ním s otázkou, jestli by se nechtěl podívat k němu domů, že má mikroskop a že by mu mohl ukázat řadu zajímavých věcí. Kluk se mu však vysmál: „Ty ubožáku, běž domů a pozvi si přítelkyně své sestry,“ řekl. Hocha se to hluboce dotklo a začal se od té doby zajímat o knihy o Napoleonovi, aby se stal silným jako on. Často snil o tom, že je to on, obdivovaný a obklopený závistí, a přesto velkorysý a ochoten prominout těm, kteří ho pomlouvají. Když později odcházel na kolej, tyto představy jej přešly a on na ně zapomněl, vybavily se však právě teď při analýze jeho snu.

Roztržka se šéfem

Terapeut pokračuje ve vyzvídání toho, co se stalo během minulého dne, co mohlo způsobit, že se pacient cítil jako Napoleon. Klient si vzpomene na příhodu se svým šéfem, který jej napomenul, že neudělal svoji práci zrovna nejlépe. Tvrdá kritika ho načas vyvedla z rovnováhy, po chvíli však dokázal zapomenout a přemýšlel o běžných starostech. Necítil se špatně, jen trochu unavený a ospalý a byl rád, když mohl z práce odejít.

Výklad snu

Fromm následně vysvětluje jeho touhu stát se Napoleonem tak, že klient byl jako mladý plachý, bázlivý a odmítaný, což souviselo s jeho otcem, který byl hrdý na své úspěchy, nebyl zcela schopen se k němu přiblížit a dát mu najevo svoji náklonnost. Příběh s chlapcem v něm potvrdil skutečnost, že se nikdy nevyrovná svému otci, že to nikam nedotáhne a že bude stále odmítán. Proto pacient utekl do svých fantazijních představ, ve kterých dosáhl uznání a poct, které se mu v běžném životě nedostaly. Byl Napoleonem, velkým hrdinou, obdivován statisíci lidmi. Když šel na kolej, stal se nezávislým na svém otci a odsunul své myšlenky stát se velkým mužem, neboť se za ně styděl. Pocit nedostatečnosti však stále zůstal a ve chvíli, kdy mu šéf vytkl chybu, se vynořil starý pocit své neschopnosti. Ten však klient odsunul a místo aby cítil úzkost a smutek, pocítil únavu a ospalost.

Sen jako nesplněné přání

Tento sen obsahuje nesplněné iracionální přání po slávě a uznání. Objevují se v něm klientovi zasuté vzpomínky na své těžké dětství a rány, které v něm utrpěl. Myšlenky, které dávno zapomněl a vytěsnil, se mu vrací s velkou naléhavostí. Proto zde můžeme vidět, jak se pacientovo nevědomí ukazuje ve snu ve své nejčistší podobě.

Vyložit si sen

Podobné sny možná míváme i my, a přesto nedokážeme odhalit, co nám chtějí říci. Pokud bychom se o toto téma blíže zajímali, můžeme se obrátit na psychoterapeuta, aby nám pomohl význam našich snů odkrýt. Můžeme se tak dopátrat netušených věcí, které nám zatím unikají…

Zdroje: Aeppli, E. (1995). Psychologie snu., Fromm, E. (1999). Mýtus, sen a rituál a jejich zapomenutý jazyk., Grün A. (1995). Sny na duchovní cestě., Jung, C.G. (1995). Člověk a duše., Mentzos, S. (2000). Rozumíme sami sobě?

Titulní foto: Carlo Dapino