Vyšné Ružbachy: lázně, jež okouzlily nejednoho krále

Lázně naleznete v okrese Poprad (41 kilometrů vzdáleného), devět kilometrů od Podolínca a patnáct kilometrů od staré L’ubovně. Tyto klimatické lázně leží v malebném prostředí na severovýchod od Východních Tater, kde karpatský horský oblouk pokračuje Spišskou Magurou.

V severovýchodní části Spiše, na jižním úpatí Spišské Magury, které se zde svažuje do řeky Poprad, vznikly u vydatných teplých minerálních pramenů ve výšce 623 metrů nad mořem klimatické a minerální lázně, spadající do klimatické oblasti tatranských horských pásem.

Koupele nesou stejné jméno, jako obec ležící v údolí pod nimi. Oklopují je vrchy Spišské Magury, Levočského pohoří, Belanských Tater a L’ubovňanské vrchoviny porostlé jehličnatými lesy, prostupujícími do lázeňských parků, vytvářející tak úchvatné panorama širokého okolí a ochranný režim před vnějšími vlivy. Vyšné Ružbachy své jméno získaly z německého rauschen (šumět) a Bach (potok), takže Rauschbach, slovensky pak Ružbachy vlastně znamenají Šumící potok.

Lidé svah Spišské Magury osidlovali již v paleolitu, což dokládají archeologické nálezy v travertinových lomech. První písemná zmínka sice pochází až z roku 1288, kdy Šoltys Henrich z Podolínca zde založil Nižné a Vyšné Ružbachy (pravděpodobně tam stály dřevorubecké a lovecké domky a snad prý i domky pro návštěvníky pramenů), avšak není pochyb, že zde již ve dvanáctém století existovala osada. V roce 1412 dal Ružbachy spolu s dalšími šestnácti spišskými městy Zikmund Lucemburský do zálohy na tři sta šedesát let, polskému králi Vladislavovi II.

Zlatá éra Ružbachů nastala tehdy, když polský král Kazimír jmenoval roku 1591 jednoho z největších polských magnátů grófa Sebastiána Lubomírského dědičným starostou všech zálohových měst, čímž podnítil stavební i společenský ruch. Již v roce 1595 byla vystavěna první lázeňská budova s bazénem, kuchyní, jídelnou a společenskou místností. Sebestiánův syn Stanislav pak vytvořil z Ružbachů známé společenské středisko polské a uherské šlechty. Bohužel roku 1744 došlo k vymření přímé větve Lubomírských, čímž lázně ztratily stálého majitele, ti noví se často střídali, a to prosperitě lázeňství rozhodně neprospívalo.

V roce 1772 uplynulo oněch tři sta šedesát let od založení měst polskému králi, a tak se šestnáct měst (spolu s nimi i Ružbachy) opět staly uherským majetkem. Koupele však po návratu do Uherska chřadly ještě více. K jejich obrodě dochází až v roce 1885, kdy se staly majetkem barona von Jonyho, který okamžitě začal s jejich přestavbou (vystavěl zde nový lázeňský dům, klášter a zrcadlovou koupel). Syn Daniel Jozef Jony se pak o lázně staral až do roku 1863, kdy se na krátký čas staly majetkem Kežmarského lycea, od něhož Ružbachy 1882 odkoupil polský gróf Andrej Zamoyski. Roku 1923 zde stavitel Oskar Zubera vystavěl přírodní termální koupaliště (toho času největší na Slovensku) a Ružbachy se postupně mění v jedny z nejmodernější lázní Slovenské republiky. Po smrti Andreja Zamoyského zdědil lázně jeho nejmladší syn Jan, spolu s manželkou princeznou Izabelou de Bourbon, neteří španělského krále. Plány na rozmach však přerušila druhá světová válka a pak znárodnění. Lázeňské budovy převážně pocházejí z let 1920 - 1940, doplněné objekty z let 1975 až 1977.

Teplé prameny minerálních vod spolu s příznivými klimatickými podmínkami vytvořily ideální prostředí ke vzniku lázní. Léčivé vody patří do skupiny hydro-uhličitanovo-síranových, vápenato-hořčíkových uhličitých, hypotonických minerálních vod. Na povrch prýští devět pramenů, které dávají asi sto padesát litrů za sekundu o teplotě mezi devatenácti až dvaadvaceti stupni Celsia.

Nejvydatnějším vřídlem z nich je pramen Izabella, který prýští rychlostí sta litrů za sekundu, čímž je pravděpodobně i nejvydatnějším pramenem v celé Evropě. Izabellin pramen je hlavním přírodním zdrojem, zásobícím svou vodou nejen lázně, ale i termální přírodní koupaliště.

Léčivý účinek minerální vody spočívá v tom, že se při koupeli pokožkou vstřebává kysličník uhličitý, který rozšířením kapilár způsobuje prokrvení kůže.

Druhým ze zdrojů je podhorské klima: mimořádně čisté ovzduší prosycené živicí tatranských jedlí s dráždivým, pudivým a povzbuzujícím účinkem, který otužuje organismus, zvyšuje jeho odolnost, působí na rovnováhu vegetativního nervstva a zlepšuje funkci mozkové kůry.

V překrásném prostředí lázeňských parků stojí léčebné domy. Vstupní branou do této oázy zdraví je luxusní Grand Hotel Strnad. Jedinečný hotel postavený ve španělském stylu, s celoročním provozem termálního bazénu. Hotel je propojený s balneoterapií. Přímo v Grandu je thermal wellness s velkým množstvím oddechových atrakcí.

Dalším z nich je Travertin I. ze sedmdesátých let minulého století. Budova je propojena s léčivým domem Travertin II., dostavěného v devadesátých letech dvacátého století.

Švýcarské domečky připomínají alpskou srubovou architekturu. Dominancí lázní je bezpochyby Bílý dům, vystavěný z bílého travertinu, v biedermeierovském stylu, roku 1931, v duchu historizujících reminiscencí s klasicistními prvky a kombinací travertinu s hladkým zdivem stavby. Byl vyhledávaným kulturně –společenským střediskem šlechty. Dnes je v něm jídelna, kavárna a společenské centrum.

Již od roku 1964 se zde koná každoročně Sochařské sympózium, kdy se sem sjíždějí umělci až ze čtrnácti krajin světa a vytvářejí unikátní skulptury umístěné v místním lomu. Kromě jiného tvoří i přímo do travertinu v lomu, kdy se snaží o podtržení rázu krajiny. Během dvaceti šesti let zde umístili na sto čtyři soch. Areál je od 1.7. 1997 vyhlášeno Národní kulturní památkou.

Přímo v obci stojí římskokatolický barokní kostel z druhé poloviny sedmnáctého století se soudobým barokním interiérem.

Lázně nabízí tyto služby: kadeřnictví a holičství, kosmetický salon, prodejnu květin, půjčovnu sportovních potřeb (stolní tenis, volejbal, tenis, kola, lyže), odvoz a dovoz batožin, Therma wellnes, možnost uspořádání v jejich prostorách ples, banket, uspořádat recepci, oslavit jubileum či využít cateringové služby. Pravidelně se zde konají koncerty či reprodukovaná hudba a diskotéky.

Turistika, cyklistika, běžky, lyžování, vyjížďky na saních, rybolov, vorařství, jízda na lyžích za koňským potahem, koupání, stolní tenis, tenis, biliard nebo volejbal.

Ski areál Vyšné Ružbachy nabízí k využití své čtyři vleky, přičemž v okolí se nacházejí ještě další čtyři, nejdelší je až tisíc metrů dlouhý, nízké ceny, sněžné děla, chutné občerstvení a mnoho dalších služeb. Sjezdovky jsou různé obtížnosti, nejdelší má čtyři tisíce metrů.
Lokalita je pro lyžařské nadšence ideální, jelikož zde sněhová pokrývka zůstává po šedesát dní v roce.

Existuje zde dostatek cyklotras. Nemusíte mít kolo sebou, rádi vám jej zapůjčí.

Tip na cyklo-výlet: Červený klášter-Lesnica-Szcawnica (Polsko).

Turistika
Velmi oblíbená, nenáročná na pomůcky, rozdělená do třech fází obtížnosti. Pěší výlety konané do okolí Vyšných Ružbachů, Slovenského Ráje, Vysokých Tater nebo Pienin. Můžete zkusit kouzlo Nordic Walkingu, či okusit nějakou z takzvaných kyslíkových tras, taktéž rozdělenou do třech stupňů obtížnosti o délkách tří až dvaceti kilometrů.

Pieninský Národní park založili v roce devatenáct set třicet dva a byl to vůbec první Mezinárodní park (část i v Polsku) v Evropě, přičemž slovenská část má rozlohu 3749 hektarů. Je plná unikátní flóry a fauny a hlubokých kaňonů.

Splavení Dunajce na vorech. Jedná se o devítikilometrovou trasu. Dunajec je plný ryb, hlavně pstruhů a lipeňů.

Skanzen ve Staré L’ubovni, krásná ukázka lidové architektury a folklóru

Hrady
Stará L’ubovňa, Kežmarok, Spišský hrad – patří do Mezinárodního seznamu kulturního dědictví UNESCO, největší hrad ve střední Evropě. Niedzica – zámek v Polsku.

Sakrální památky – Spišská kapitula (sídlo biskupství a seminář), Kežmarok (evangelický a artikulární kostel), klášter Strážky
Červený klášter – kamaldusko-kartuziánský klášter s muzejní expozicí

Poutní místa: Limanová, Levoča

Jeskyně: Tatanská kotlina a Dobšinská ledová, Belianská

Zajímavá města: Levoča, Košice, Bardejov, Stará L’ubovňa

Největší travertinové jezírko Kráter na Slovensku o průměru dvacet metrů a hloubkou tři metry.

Jan Kanty Zamoyski s Izabelou de Bourbon měli čtyři děti, z nichž syn José a dcera Tereza žijí ve Španělsku, kde podle oficiálních zdrojů patří tato rodina v současnosti mezi nejváženější.

Ještě před druhou světovou válkou Vyšné Ružbachy navštívil sám španělský král.

Vlakem: Rychlíkem na vlakové nádraží Poprad – Tatry, odkud se do Vyšných Ružbachů dostanete buď osobním vlakem, anebo autobusem. Autobusem pak jedete buď přímo, nebo přes Starou L’ubovňu, případně Kežmarok nebo Poprad.

Autem: Směr od Popradu přes Kežmarok, kdy ve Spišské Bělé zahnete doprava na Starou L’ubovňu, Podolínec a v Nižných Ružbachách pak odbočíte doleva do Vyšných Tužbách. Směr z Prešova přes Sabonov, Lipany, Starou L’ubovňu, Podolínec, Nižné Ružbachy a Vyšné Ružbachy.

Vyšné Ružbachy milovali šlechticové před staletími a dobře věděli proč. Krása přírody omámí. Milovníky lyžařského sportu uchvátí a ostatní snad dostane na skvělou péči a velké množství procedur. Hubnout se zde musí vážně skvěle.

Titulní foto: Daniel Sroga