Zelený čtvrtek

Proč "

Zelený

" čtvrtek?

Název tohoto dne má dvojí výklad – podle křesťanské tradice je odvozen od zeleného mešního roucha, které v ten den výjimečně kněz oblékne. Ovšem tradice Velikonoc sahá dále do historie, kde se slaví jako připomínka vyvedení Židů z Egypta. A protože právě na židovskou slavnostní večeři – Pesah – se jedla se jen zelená strava – špenát nebo zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok – pochází pojmenování možná odsud.

Začátek Velikonočního tridua

Zeleným čtvrtkem začíná tzv. Velikonoční triduum či „třídenní“, neboli Slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Krista, což je v křesťanském liturgickém roce souhrn tří dní předcházejích Neděli Zmrtvýchvstání a připomínáme si v něm poslední dny života Ježíše Krista na Zemi

Tradice

Ke křesťanským tradicím patří poslední zvonění kostelních zvonů, které se znovu rozezní až na Bílou sobotu a mezitím "odletí do Říma", jak praví pořekadlo. Zvuk zvonů mezitím nahradí velikonoční řehtačky.

V minulosti se na tento den děti brzy ráno omyly v potoce a po modlitbě obcházely stavení, v každé rodině rozdávaly jívové nebo vrbové pruty. Zato dostávaly pečené jidášky s medem, někdy peníze - z nich díl věnovaly na světlo k Božímu hrobu. Večer se připomíná poslední Ježíšova večeře, neboli poslední večeře Páně.

Tipy pro pověrčivé

• Když zazní zvony naposledy a vy si zacinkáte penězi, budou se vás prý držet celý rok.
• V některých krajích se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.
• Lidé v tento den vstávali velice časně a omyli si tváře rosou, která prý bránila onemocnění šíje a dalším nemocem.
• Hospodyně časně zrána, ještě před východem slunce, zametly dům. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
• Když sníte před východem slunce pečivo namazané medem, ochrání vás to před uštknutím hadů a před žihadly vos.
• Pekly se jidáše, tedy pečivo z kynutého těsta ve tvaru provazové oprátky jako připomínka Jidáše, který zradil Krista, a pak se z výčitek svědomí oběsil. Pokud se jidáše jedly potřené medem, opět přinesly zdraví na celý rok.
• O Zeleném čtvrtku byste neměli nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám po celý rok všechny hádky vyhýbaly, ovšem penízky by si k vám při zachování tohoto nelehkého úkolu pro změnu cestu najdou.

Co se vařilo?

Vařilo se přesně to, co je na jaro vhodné, a co z hlediska zdravé výživy doporučujeme i dnes: Jarní zelené výhonky – kopřivy, špenát, mladé lístky pampelišek, medvědího česneku, petrželky či pažitky - a luštěniny. Na stole nechyběly zeleninové jarní polévky, ke kterým se přikusovaly pečené preclíky, pletence nebo škvarkové placky.

Očekávání Velkého pátku

Velký pátek je dnem smutku nad smrtí Krista. Pokud se chcete řídit tradicemi, vyplatí se na ně přichystat už dnes. Na Velký pátek se totiž tradičně držel půst, neprováděly se domácí práce a den byl určen k osobnímu rozjímání. Více se o tomto dni dozvíte v zítřejším článku...