Cestování po Indii a Nepálu: Lotosový chrám, Akšardham

Následujícího dne jsme si vzali na paškál Lotosový chrám (Lotus Temple). Jedná se o velmi zajímavý chrám ve tvaru lotosového květu s jezírky dokola. Chrám byl dostavěn v roce 1986 a jde o místo určené k uctívání libovolného náboženství.
Mohou tak sem přijít jak hinduisté, tak křesťané, muslimové a další. Samozřejmostí je už to, že jsme sem museli znova naboso. Takže boty nechat pěkně v "šatně" a boso po rozpálených kamenech. Vevnitř chrámu není žádná výzdoba, ta je vyloženě neutrální. Budova se skládá ze 27 "lístků" (3×9) a výška budovy údajně přesahuje 40 metrů. Dovnitř se má vejít přes 2500 lidí. Tak obrovské mi to sice nepřišlo, ale velké je to dost, to ano.
Lotosový chrám je jednou z nejvíce navštěvovaných turistických destinací na světě, údajně překonává počty lidí u Eifellovy věže nebo Taj Mahal. Byli jsme zde dopoledne a až tak narvané to tady rozhodně nebylo, nicméně přesto jsme si museli chvilku počkat (do chrámu se pouští po skupinkách zhruba 30 lidí). Nicméně už při našem odchodu se situace znatelně zhoršovala a začalo sem proudit mnohem větší množství lidí, takže ranní návštěvu lze rozhodně doporučit, pokud se nechcete prodírat stovkami dalších lidí.
Metrem jsme dojeli zpátky do hotelu, vzali krosny, stihli pokazit záchod a jeli na domluvenou schůzku s Virenderem, který nám byl průvodcem Indií první dva dny. Tentokrát nám chtěl ukázat ještě jednu zajímavost, a tou byl Akšardham (Akshardham) v Dillí. Od dálnice jsme si jej jakž takž vyfotili, protože je to jediná možnost, jak tuto nádheru dostat na fotografii. Dovnitř do komplexu si totiž nemůžete vzít v podstatě vůbec nic. Fotoaparát, to opravdu v žádném případě a mobilní telefon jakbysmet. Kromě oblečení projde akorát tak peněženka a doklady. Víc nic.

Obrazový záznam tedy nemám a tak k připomenutí slouží maximálně tak oficiální stránky Akšardhamu. O co vůbec jde? Jde o obrovský komplex, na kterém pracovalo přes 10 tisíc lidí a vzhledem k rozsáhlosti a neuvěřitelným vytesaným prvkům je až s podivem, že jim to zabralo pouhých 5 let! Hlavní budova (mandir) uvnitř skrývá nádherné zlaté sochy, ale jestli člověk něco opravdu vyrazí dech, jsou to do kamene tesané stropy. Ty mají několik pater ve tvarech nejrůznějších květin a ornamentů. Takto je vidět třeba devět zmenšujících se kruhů nad sebou, každý s jiným ornamentem v naprosto šílených tvarech, kdy jednoduše nelze pochopit, jak tohle mohl někdo vytesat. Vždyť tam skoro ani kámen není, jsou to jen tenoučké kudrlinky vytesané do kamene, které tvoří celý strop. Naprostá paráda, padající čelist.

Navštívili jsme zahrady a sochy v okolí, ty mě ale moc nezaujaly. O něco zajímavější byly procházky a projížďky lodí uvnitř budov, kde se sehrávají dioramata o historii a umění Indie. Měli to pěkně udělané, po dech beroucích sochách a stavitelských prvcích v mandiru to už ale moc nenadchne. Dále jsme se podívali na zhruba 50minutový film o mladém jogínovi Neelkanthovi a jeho životní poutí. Pokud člověka zajímá jogínská kultura, bude asi v sedmém nebi. Mně osobně se film líbil, kamarádi ho zrovna moc neocenili.

Velkým zážitkem je hudební fontána, která se rozezní večer, když už zapadne slunce a je pěkná tma. Je to příběh zrození a smrti, o zemi, vodě, vzduchu a ohni. Opravdu hodně působivá světelná show, naprosto něco jiného než světelná show v Červené pevnosti v Agře, která této nesahala ani po nehet u palce.

Na závěr jsme se podívali ještě na desítky soch slonů a alespoň já byl opravdu nadšený. Tohle byla parádní tečka za Indií. Fotografa akorát bude mrzet, že si tu nemůže nic vyfotit, na druhou stranu o to více na člověka dolehne ta správná atmosféra Indie. Nakonec je tedy možná dobře, že tu nemůžete fotit, protože takto si to člověk skutečně beze zbytku vychutná. Fotografii si můžete odnést jen jednu. Je zde maličký stánek, Ind s fotoaparátem, ten vás vyfotí a snímek si pak můžete vyzvednout při odchodu. Výsledkem je ale fotka, která působí opravdu strašně. Díky divně nastavenému blesku to vypadá, že jsme stáli před zeleným pozadím a Akšardham se tam jen "dolepil". Dle fotografie bych nikdy nevěřil, že jsem tam byl. Tímto jsme se rozloučili s Indií a s Virenderem, který nás odvezl autem na letiště a nás čekal let do další zajímavé destinace, do Nepálu.

Fotografie byly pořízeny fotoaparátem Samsung NX11 s objektivem Samsung 30mm F2, Samsung 18-55mm nebo Samsung 50-200mm. Občas byl použit i smartphone Samsung Galaxy S III mini.